
> Beletrie pro dospělé > biografie, životopis, paměti > zpěváci, zpěvačky, hudební skupiny, skladatelé
25 LET DEPECHE MODEAutor: Béatrice Nouveau
| ||||
Záložky pro tuto knihu | ||||
Podrobnější údaje |
|---|
Jazyk: Čeština Nakladatelství: KargoMedia Vazba: Pevná bez přebalu matná Stran: 144 ISBN: 80-86926-09-5 Rozměry (mm) (výška x šířka x tloušťka): 330 x 222 x 10 Hmotnost (g): 100 |
Anotace: |
|---|
| Kniha zachycuje formou fotografií 25 letou historii skupiny Depeche Mode. Doplněno textem. |
| Recenze | |
|---|---|
| Zatím nebyly vloženy žádné recenze | |
| Recenze mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé. |
|---|
| Komentář: |
|---|
Ano, tato kniha mi připomíná depešáckej sraz v Úpici někdy na začátku devadesátých let, kam jsem dorazil v mé černé koženkové bundě po fotříkovi, ocvočkované všelijakým kovem, který jsem kde posehnal. Bylo tam asi dvacet Gahanů a třicet Goreů, do party se vmísil též týpek nápadně připomínající Roberta Smithe z The Cure a byl to veskrze veselej mejdan, kde někteří přítomní náctiletí depešáci poprvé okusili házení kačen a souložení v tělocvičně, kde byl zajištěn nocleh. Jediná vada na kráse mejdanu bylo to, že když se tam pouštělo video sto jedničky, tak k tomu videu nějakej depešáckej boss přišel a vypnul ho, že "prej jsme to stejně všichni už viděli". Já jsem neviděl. Do dneška.Dále mi kniha připomněla tahy maloměstských depešáků městem, hvězdou byl depešák Robert, kterej měl magič, kterej nosil na rameni, volume doprava. Protichodci radši přecházeli na druhej chodník. A pak mi ta kniha připomněla, jak jsme všichni depešáci dostali na Střelnici od skinů na budku. Jak říkám, zlatá devadesátá, a vy, co jste si to taky jako já prožili, tak Enjoy(te) The Silence, pokud možno s touhle knihou v ruce. Váš knihkupec Dan Kruml |
Čtenáři, kteří si zakoupili tuto knihu, si také objednali:
|
|
|
||||||
|
|
|







Ano, tato kniha mi připomíná depešáckej sraz v Úpici někdy na začátku devadesátých let, kam jsem dorazil v mé černé koženkové bundě po fotříkovi, ocvočkované všelijakým kovem, který jsem kde posehnal. Bylo tam asi dvacet Gahanů a třicet Goreů, do party se vmísil též týpek nápadně připomínající Roberta Smithe z The Cure a byl to veskrze veselej mejdan, kde někteří přítomní náctiletí depešáci poprvé okusili házení kačen a souložení v tělocvičně, kde byl zajištěn nocleh. Jediná vada na kráse mejdanu bylo to, že když se tam pouštělo video sto jedničky, tak k tomu videu nějakej depešáckej boss přišel a vypnul ho, že "prej jsme to stejně všichni už viděli". Já jsem neviděl. Do dneška.