Eh, tuto knihu jsem četl nadvakrát a přesto si již mnoho nevybavuju. Jen to, že jde o sbírku Irvingových povídek a že se mi líbily. A jak došlo k tomu dvojímu začítání se do knihy? Coby kavárenský povaleč si knihu často přinesu do oblíbeného podniku a do vůně turka si nechám mísit vůni čerstvě otevřených stránek nové knihy. A tak jsem se v oblíbené kavárně takhle mezi večerem a nocí začítal, až mi na rameno zaklepal jakýsi muž kolem třiceti a že jestli prý je ta kniha dobrá. "Zdá se, povídám." "Tak mi ji prodejte." "No, počkejte, zítra si pro ni můžete zajít do knihkupectví." "Prosím, táta má dneska narozeniny a já mu zapomněl koupit dárek a teď už nikde nic nepořídím."



A tak jsem knihu musel rozečítat nazítří znovu a paradoxní je, že tuto historku s jejím prodejem v kavárně si vybavuji lépe, než knihy obsah.



A jestli jsem někomu udělal radost? Tomu kupujícímu určitě, nechal dyško a zaplatil mi pivo. Ale jestli měl ten jeho tatínek (tipuji na 60 let) radost z toho, že dostal zrovna Pokus o záchranu ČUňÁKA Sneeda, tak to netuším.



Váš knihkupec Dan Kruml