Táta měřil chodník na šířku, pak na dýlku a pořád mrmlal, že jít se ženskejma plavat je tak dobře, akorát aby člověk došel na koupaliště a moh jít zpátky. Mně nebylo jasný, co tim mysli, ale bylo mi horko, tak měl pravdu. Konečně se votevřely dveře, vyšla ségra, nesla malou tašku a deku. Máma měla tašku velkou jak almaru a tak ustaranej vobličej, že mi bylo hned jasný, že už teď ví, že něco zapomněla. Táta ji vzal tašku z ruky, vyrazil a my za nim.

Na koupališti už byli všichni. Jediný místo, kde nebyly rozložený deky, byla voda. Ta zase nebyla vidět skrz lidi. Skoro nikdo ale neplaval, protože jich bylo tolik, že se nemohli ani hnout. Tátovi se vyloženě zvedla nálada. Seknul taškou na zem a rozhlížel se tak hrozivě, že sem čekal, že někdo rači zbalí fidlátka a udělá nám místo. Nikdo to ale neudělal a jedinej, kdo zalezl, bylo sluníčko. Nakonec sme vecpali deku na takovou prázdnou nudli a já hned rozlil nějaký tetě limonádu, abysme se mohli zkamarádit. Ta hned poinformovala vokolí, že stála skoro hodinu frontu jen kvůli tomu, aby jí pak tu limonádu nějaký nemehlo převrhlo do trávy. Táta jí řek, aby neremcala, že příde vo sůl, dostane infarkt a pojede. Eště jí dal korunu a řek jí, aby si koupila nový pití a něco dětem. Dyž sem upřesnil, že sem limonádu nezvrh do trávy ale na deku, votevřela pusu dokořán a to bylo poslední, na co se zmohla.

Do vody sme vlezli celá rodina najednou, aby sme se udrželi pohromadě. Byla teplejší než vodpoledne. Tátovi byla po pás, mě kousek nad hlavu. Naštěstí si toho docela brzo všim a vzal mě na ruku. Ted už sem se sice netopil, ale zase sem měl ve vodě jen lejtka a zas mi bylo horko. Táta si hlasitě přál, aby aspoň pivo bylo studený. Pán vedle ho z toho hned vyved a ujistil ho, že ten výčepák má pivo tak teplý, že by se v něm dal v pohodě vohřát párek. Na povel sme vylezli. Místo vedle naší deky bylo prázdný. Máma prohlásila, že nás musí namazat a hned se do toho dala. Dyž sme byli mastný jak volejovky a na mámině nose trůnil papírek proti spálení, zašlo slunce. Dostali sme nějakej chleba, zapili příšerným čajem, vyslechli si mámu, jak zhodnotila neděli jako úspěšnou a spokojeně se natáhla. Táta se tvářil úplně jinak. Bylo příšerný dusno a ségra zcela jistě litovala, že si vyfňukala celý plavky. Já byl nahatej, a to úplně, tak mi bylo proti ní docela fajn.

Příroda je ale mocná, tak přikryla rozpálený koupaliště mrakama. Lidský měkouši zapakovali deky a vodtáhli ven vřeštící děti. Vyprázdnilo se koupaliště, vyprázdnil se bazén. Táta znova zavelel, a teď už jen chlapi, já a táta, sme vyrazili votestovat skluzavku. Zeshora se mi zdálo, že vjedeme do škatulky s vodou, tak mrňavý se mi to zdálo dole. Táta si mě vzal na klín a už sme letěli dolu plechovym žlabem. Hladina se blížila jak rozjetej vlak. Vletěli sme do vody a zařvali, voba. Já byl vyděšenej jak malej pes. Táta vyděšenej nebyl a proč taky řval, sem viděl, až sem vylez z vody. Vzadu na plavkách měl takovou skobu, že mu celej zadek koukal ven. Mně to nevadilo, já byl nahatej už vod předtim, ale jiný čuměli dost divně a některý se dokonce smáli. Naštěstí začalo poprchávat, tak to vypadalo, jako že sme stejně už chtěli jít a taky sme za chvíli šli.

Doma sme si smyli to mazání, aby sme se nespálili, snědli jídlo, co máma připravila na plovárnu. Bylo na ní vidět, že je ráda, že nemusí vařit. Táta měl dobrou náladu už z koupaliště a čet si už podruhý přečtený noviny. Ségra byla jistě nadšená, že se eště stihne podivat na něco do školy, ale zcela jistě tak nevypadala. Já šel překontrolovat hračky a při tý příležitosti sem jim hned řek, aby si na dycky pamatovaly, že až se budou chtít někdy parádně rozjet, aby si daly bacha, aby neskončily s holým zadkem.