Na Sophii Mercerovou je toho poslední dobou moc. Jen co si zvykla na to, že je démon, a naučila se své neobyčejné schopnosti ovládat, jí je Rada zase odebrala. Archera a tátu viděla naposledy v hořícím vězení a jedinými spojenci mají být nyní Branickovy. Shodou okolností odvěcí nepřátelé Prodigia. Rodinné překvapení neberou konce a jen tak mimochodem je na spadnutí válka, v níž má hlavní úlohu sehrát právě Sophie. Na tom se shodnou všichni, ne už však na tom, na jaké straně bude Sophie stát. Jenomže bez své magie je Sophie bezbranná. Podaří se jí získat zpět kouzelné schopnosti dříve, než bude pozdě?
Ukázka z textu
Další zavytí, tentokrát blíž. Slyšela jsem, jak se v dálce něco prodírá houštím. Napadlo mě, že by nebylo od věci utéct, ale kolena se mi třásla a měla jsem co dělat, abych vůbec dokázala stát. Rozhodně bych nezvládla běžet rychleji než vlkodlak. Takže mi nezbývalo než zůstat a bojovat.
Nebo vlastně zůstat a nechat se roztrhat.
„Super,“ zamumlala jsem. Zvedla jsem meč, svaly v ramennou mě bolely. Ucítila jsem, jak se ve mně pohnuly mé kouzelné schopnosti. Vyděsila jsem se. Jsem normální, uvědomila jsem si. Obyčejná sedmnáctiletá holka, která se chce postavit vlkodlakovi jen s… No dobře, měla jsem obrovský meč a ducha. To se určitě počítá.
Pohlédla jsem na Elodii. Znuděně pozorovala les.
„Ehm, haló,“ oslovila jsem ji. „Míří sem vlkodlak. Copak je ti to úplně jedno?“
Ušklíbla se a ukázala na své zářící tělo. „Už jsem mrtvá,“ odečetla jsem jí ze rtů.
„Jasně. Ale jestli umřu i já, nepočítej s tím, že budeme jako duchové nejlepší kámošky.“
Z Elodiina pohledu jsem pochopila, že to rozhodně nehrozí.
Další díly z této série:


