Jonathanu Derrymu, středoškolskému učiteli fyziky, se shodou náhod dostane do rukou počítačový program, který je schopen určit, který kůň vyhraje dostih. Do nebezpečné hry se zamotá i jeho mladší bratr William. V okamžiku, kdy se bratři střetnou s bezohledným zločinem, dokáží se násilnickému majiteli herny a jeho synovi postavit. Román výjimečný ve Francisově bibliografii i tím, že představuje dva hlavní hrdiny, neztratil nic z vypravěčské brilance krále dostihových detektivek.
Ukázka z textu
Na prahu stáli dva tmavovlasí, snědí muži. Jeden z nich držel v ruce pistoli.
Hloupě jsem se na tu pistoli díval, došlo mi to až se zpožděním, asi proto, že jsem se předtím celý den díval na zcela nevinné střelné zbraně. Že mi tahle střelná zbraň zcela nepřátelsky míří na břicho, jsem pochopil až za celou vteřinu. Walther ráže dvaadvacet, říkal jsem si, jako by to nebylo jedno.
„Dovnitř,“ přikázal mi.
„Co ode mě chcete?“
„Mazej dovnitř,“ kývl na mě dlouhým tlumičem přišroubovaným na hlaveň automatické pistole. Poslechl jsem, protože jsem měl uctivý respekt před ničivou silou automatů. Chlap i se svým společníkem vešli do haly a zavřeli za sebou dveře.
„Ruce nahoru,“ přikázal mi pistolník.
Poslechl jsem.
Ohlédl se na otevřené dveře do obývacího pokoje a kývl hlavou směrem k nim.
„Jdi tam!“
Pomalu jsem vykročil. Cestou jsem se zastavil a znovu jsem se zeptal: „Co mi chcete?“
„Počkej, dočkáš se.“ Ohlédl se na svého společníka a kývl směrem k oknu. Ten druhý rozsvítil a šel zatáhnout záclony.
Proč vlastně nejsem k smrti vyděšený? Nemohl jsem se zbavit pocitu, že jde o nějaké absurdní nedorozumění, že ti dva odejdou, když jim to slušně vysvětlím…