S koncem studené války napsal McEwan dva romány, do nichž se promítla aktuální politická situace. Oba se odehrávají na evropském kontinentě v době krátce po druhé světové válce s přesahem do současnosti. Zatímco Nevinný (1990) reflektuje bolestnou zkušenost z rozděleného Berlína, kniha Černí psi (1992) se na půdorysu rozpadlého vztahu mladých manželů, kteří v mládí krátce zahořeli pro komunistickou myšlenku, zabývá tématy hlubšími a její existenciální rozměr výrazně přesahuje prvoplánovou kritiku společenských utopií. Na nevšední zážitek, jenž se mladému páru přihodí během nekonvenční svatební cesty po francouzském venkově, zareagují oba po svém a jejich láska toto bytostně odlišné vnímání světa neunese. Spisovatel se nestaví ani na jednu stranu sporu. Neposmívá se Bernardovi, z něhož – umíme si představit – by se o pár set kilometrů dál na východ stal jistě úspěšný „osmašedesátník“, ale ani náboženskému vytržení hlavní hrdinky.McEwan nesoudí ideály, ale varuje před zaslepeností jakéhokoli druhu.
Ukázka z textu
Zarámovaná fotka, která stála June Tremaineové na nočním stolku vedle postele, měla připomínat jí samotné i jejím návštěvníkům hezkou dívku, v jejíž tváři se na rozdíl od obličeje jejího manžela nezračila žádná známka toho, jakým směrem se v budoucnu vydá. Fotografie pochází z roku 1946 a je pořízena jeden nebo dva dny po jejich svatbě a týden předtím, než se vydali na svatební cestu do Itálie a Francie. Mladí manželé jsou zavěšení do sebe u zábradlí nedaleko vchodu do Britského muzea. Možná to bylo o polední přestávce, neboť oba nedaleko pracovali a ze zaměstnání si nemohli vzít volno dřív než pár dnů před odjezdem. Opírají se o sebe s očividnou půvabnou starostí, aby se vešli do obrázku. Jejich úsměvy do fotoaparátu vyzařují ryzí nefalšovanou radost. Bernarda si není možné s nikým splést. Tehdy jako po celý život sto osmaosmdesát centimetrů vysoký, ruce jako lopaty a obrovská chodidla, absurdně dobrácká brada a uši odstávající jako ucha džbánu, komicky zvýrazněné pseudovojenským sestřihem. Čtyřicet tři let způsobilo pouze předvídatelné škody, a navíc pouze okrajově – řidší vlasy, hustější obočí, zhrublou pleť –, zatímco podstata člověka, úžasné přízračné zjevení, zůstala v podobě téhož nemotorného rozzářeného obra v roce 1946 stejná jako v roce 1989, kdy mě požádal, abych ho doprovodil do Berlína.
Zobrazit celý text ▼Skrýt text ▲
Část edice: Světová knihovna
Jazyk: Čeština
Nakladatelství: ODEON
Vazba: Pevná s přebalem matná
Stran: 160
Datum vydání: 01.11.2009
ISBN: 978-80-207-1307-0
Rozměry (mm): 135 × 210 × 15
Hmotnost (g): 280