Američanka Cora Cashová se do Anglie vydává hledat budoucího manžela z donucení – její matka se totiž nehodlá spokojit s nikým menším než baronem nebo vévodou. Když se zamiluje do toho, u kterého by to čekala nejméně – Iva, devátého vévody z Warehamu –, a posléze přijme k matčině velké radosti jeho nabídku k sňatku, netuší, jak spletitou hru plnou intrik, lží a tajemství právě odstartovala. Brilantní románový debut z Anglie konce 19. století.
Ukázka z textu
Proč se v téhle zemi nemůže nic dělat na rovinu? Cora se rozhodla přejít do útoku.
„Proč se všichni Angličané jmenují jako léčivé přípravky? Ivo a Odo a Hugo. Koupelové soli a prášky na bolení hlavy.“ Přezíravě mávla rukou.
Muž se mírně uklonil. „Rád bych se za sebe i své krajany omluvil, slečno Cashová. Muži v mé rodině nosí jméno Ivo již po celá staletí, ale možná přišel čas jít s dobou. Chtěla byste mi říkat Maltravers? Nejmenuji se tak dlouho, ale asi bych si na to měl zvyknout, a myslím, že tohle jméno dosud nemá žádné lékařské využití.“
Cora byla zmatená. Kolik jmen ten člověk má? Vyjela na něj s veškerou důstojností, kterou dokázala sebrat.
„Smějete se mi, že si troufám zpochybňovat úplně absurdní věci, které tady u vás považujete za naprosto normální. Děláte věci ne proto, že je to tak nejlepší, ale proto, že jste to tak dělali vždycky. Když jsem se ptala lorda Bridporta, proč nedá udělat koupelny, jaké máme u nás ve Státech, řekl, že prý je to vulgární. Je vulgární se mýt! Není divu, že tady všechny ženy vypadají takové šedivé a zašlé. Viděla jsem tu dívky, i docela hezké, které měly špínu na krku. U nás doma aspoň chodíme čistí.“ Vzdorně na svého hostitele pohlédla. Může být upoutaná na lůžko v cizím domě, ale to neznamená, že nebude říkat, co si myslí.
Zobrazit celý text ▼Skrýt text ▲