Román odozrávání vpřelomové době
Obyčejná rodina, obyčejná vesnice. Dvě dcery veškolním věku, rodiče sobyčejnými profesemi. Také prarodiče, všichni tak trochu natěsno vposlepovaném, ale jinak úplně obyčejném domě. Akolem stejně tak obyčejný, nehybný čas. Jenže zdání tu klame. Tiše se naplňuje chvíle, kdy starý režim dozrává knáhlému rozpadu. Pavlína, ústřední vypravěčka této vícehlasé prózy, svým dětským srdcem sdílí euforické iluze rodičů ojiném, lepším životě apromítá je načisté stěny svých tajných přání atužeb. Tyse ovšem netýkají jen tušené svobody ajejích lákadel, ale ivztahů. Zvlášť když dívka postupně začíná vnímat, žejejí rodina, vníž to "každý skaždým myslí tak nějak dobře", jejako pláň zarostlá křovisky neporozumění, komplexů aněkdy iagresí. Chuť urvat si svůj ždibec štěstí aztoho plynoucí pokušení vykonávat moc je silnější než náročná cesta respektu aempatie. Nasvět kolem iuvnitř jako by sedala veliká černá můra. Pavlína uždávno není školačka, ale pořád se jí nedaří vstoupit dodospělého života bez neustálého klopýtání. Může vůbec člověk změnit aopustit svůj malý svět? Zmizí snad tíha smilosrdnou tmou? Anebo naopak spříchodem nějaké větší záře?
---
Zvnějšku viděno, tematicky možná nejméně nápadná, ale jistě jedna znejpůsobivějších knih této úspěšné autorky. Hlavní "dramatickou látkou" je zde život sám ajeho proměny. Tyosudem vnucené ity bolestně atápavě nalézané. -MartinStöhr, redaktor
Patřím kegeneraci, kterou přelom osmdesátých adevadesátých let zastihl naprahu puberty. Myslím, žeto byl neopakovatelný čas avPláňatechjsem zkoumala, jak se dotkl života obyčejné rodiny. Zajímalo mě, jak nejen hlavní postava Pavlína, ale ijejí rodiče ablízcí vpluli donových časů, které jim přinesly velká očekávání, ale také způsobily tvrdý náraz apřipravily je ořadu iluzí. Především otu, ževnější změna může vyřešit jejich osobní problémy aodstranit vzájemné neshody. Azatímco se rodina topí vesvých každodenních, zdánlivě banálních starostech, Pavlína zní usilovně hledá cestu ven.
Zobrazit celý text ▼Skrýt text ▲