Když Mark Shillingford komentuje dostih, v němž jeho dvojče, sestra Clare, vynikající a úspěšná žokejka, skončí až na druhém místě, neubrání se podezření. Jako profesionální dostihový komentátor ví, že měla zvítězit. Byl dostih zmanipulovaný? Prohrála úmyslně? Proč by to ale udělala? Ještě týž večer se Mark svěří se svými pochybnostmi Clare, která ale po prudké hádce odejde. Je to naposledy, kdy Mark vidí svou sestru živou – o několik hodin později Clare padá z balkonu jednoho londýnského hotelu. Mark, zničený její smrti a pocitem viny, začíná hledat vysvětlení celé podivné události a odpovědi na dvě otázky: Proč Clare ztratila dostih? A proč si vzala život? Pokud si ho skutečně vzala sama…
Ukázka z textu
„Sudoku nyní u značky jednoho furlongu míří do čela na vnitřní stranu, musí však ještě porazit favorita s nízkým kurzem, jímž je Bangkok Flyer. Sudoku a Bangkok Flyer jdou do závěrečné fáze společně. Sudoku v bílých a Bangkok Flyer v tmavozelených barvách, je to dostih dvou koní.“ Tón mého hlasu stoupal výš a výš, jak se koňské nozdry natahovaly do cíle pode mnou. „Bangkok Flyer a Sudoku běží hlava-hlava. Sudoku a Bangkok Flyer.“ Můj křik dosáhl crescenda. „Sudoku poráží Bangkok Flyera, Low Calorie dobíhá snadno třetí, Radioactive je čtvrtý, následovaný dlouho vedoucím Spitfire Boyem, dále dobíhá Routemaster, High Definition, Troubleatmill, Steeplejack, potom společně Tailplane a Postal Vote, a konečně klisnička Pink Pashmina, která končí jako poslední daleko.“
Stiskl jsem tlačítko a vypnul mikrofon.
„První číslo deset, Sudoku,“ oznámil sudí z tlampače. „Druhý číslo jedna, třetí číslo čtyři. Čtvrtým koněm je číslo osm. Výrok krk, dvě délky a půl délky.“
Tlampač zmlkl.
Dostih skončil. Vzrušení přišlo a odešlo a dav už se těšil na další zkoušku za třicet minut.
Pohlédl jsem přes dráhu a cítil se nesvůj.
Něco nebylo tak docela v pořádku.
Nešlo o můj komentář. Nepopletl jsem koně ani neohlásil nesprávného vítěze – což se někdy v životě přihodí každému komentátorovi. To samotný dostih nebyl zcela v pořádku.