Rodinná sága čtyř generací Stassosových, kteří pocházejí z Řecka, se odehrává v Detroitu a obemyká bezmála celé 20. století. Na první pohled se zdá, že rodina zpodobňuje typický americký sen. Nebyl by to ale Cunningham, aby v jeho příběhu nehrály roli uplně jiné věci: menšinová sexuální orientace či transvestitismus. Nicméně vše objímá láska v nejrůznějších podobách, ať už milenecká nebo rodičovská.
Ukázka z textu
Říkal tomu autobalet. Byla v tom táž síla a elegance, totéž melodické ztišení. Nad vedlejší silnice se nakláněly černé stromy, sloupky plotů byly tmavé a důležité jako náhrobky. Za stromy a ploty spali farmáři pod střechami modrými měsíčním světlem. Billy si rád představoval to ticho. Když si totiž představoval ticho, ještě víc se mu líbilo, co s ním prováděly jejich reflektory. Co přinášela jejich hudba a motory. Údy stromů poskakovaly a sršely zlatým a stříbrným světlem. Zvedal se prach, žlutý při příjezdu, rudý v jejich stopách. Kousky jeho oblíbených písní se vtíraly farmářům do snů.
„Autobalet!“ křikl ze zadního sedadla. Vystrčil z okénka nohy ve velkých těžkých botách. Občas, takhle v noci, měl pocit, jako by se před ním otevíral celý nový svět svobody a lásky.
Občas to bylo auto Larryho otce, občas Bixova. Občas, když měli obzvláštní štěstí, obě. Larryho otec měl zelený Chevy Impalu, Bixův Ford Galaxy. Chevy byl trochu svižnější, ale ford se pohyboval plavně a gumově, až to vyvolávalo sevřený pocit kolem žaludku a erekci, když začalo jít do tuhého. Billy vždycky doufal, že to bude fordka. (…)
Kráva se objevila odnikud. Vytočili poslední zatáčku své osmičky a ona tam najednou byla, černá a bílá, velká jako protijedoucí auto. Billy viděl její lesklé černé oko. Viděl zářez na bílém uchu. Zařval. Larry zařval. Bix strhl volant a auto s ostrým mechanickým zaskřípěním dostalo smyk. Okénky vletěla dovnitř hlína. Billy měl plné oči i ústa hlíny. Auto sklouzlo, zakolébalo se a zastavilo tak prudce, že to Billyho odhodilo na přední sedadlo. Nic neviděl, cítil, jak mu čelo narazilo do něčeho, co nebylo tvrdé, ale nebylo to ani měkké. Hlavou mu prolétl úštěpek snu: písečná bouře v poušti, kterou běží temná postava v plášti. Mick Jagger zpíval: „Who could hang a name on you?“
Máme i další knihy autora Michaela Cunninghama:



