Můj život po životě
Osmého prosince 2012 praskla Michalu Vieweghovi aorta. V nemocnici ho půl hodiny marně oživovali, a jak říká doktor Skalský, kdyby se rozhodli Michala neoperovat, nebylo by to nic proti standardním medicínským postupům. Jenže to zkusili... A Michal proti všem předpokladům nejen přežil, ale o necelý rok později vydává novou, svou pětadvacátou knihu. Pokouší se v ní zachytit, jak vypadá život člověka s těžce poškozeným mozkem, člověka, který by měl být šťastný, že zůstal naživu... ale jde mu to jen ztěží. Přežil, ale celý jeho dosavadní život se ocitl v troskách, je zcela odkázán na péči nejbližších - a až příliš často ho napadá, jestli by nebylo lepší... Ale je tu psaní, které ho drží při životě. A nyní i kniha, která je přes všechnu bolest, kterou s sebou nese, knihou očistnou.
Nekonečná noc
Někdo se zrodí pro lásky sladkou moc, jiný se zrodí pro nekonečnou noc... Co přiřkl osud Ellie Goodmanové, závratně bohaté dědičce, která se rozhodla vdát za Michaela Rogerse, z pohledu jejích poručníků naprosto nevhodnou partii? Jaký osud čeká na Michaela, jenž touží po krásném domě? A co osud nadělil Gretě Andersonové, která své svěřence Ellii pomohla uniknout ze zlaté klece? Nad jejich životy se od počátku vznáší stín – místo zvané Cikánský revír, kde se manželé Rogersovi po svatbě usadí, je totiž prý prokleté…
Hádanky pro předškoláky od 3-4 let
Nejkompletnější sborník testovacích úloh pro předškoláky, který připravili profesionální pedagogičtí pracovníci a psychologové. Prostřednictvím těchto testů snadno zjistíte úroveň rozvoje svého dítěta a navíc můžete provést shrnutí všeho, čemu se vaše tří až čtyřleté dítě naučilo.
Rodinné toulky: Nejkrásnější výlety autem
Soubor 40 vybraných výletů nás vede nejenom po zajímavých místech naší vlasti, ale hlavně po pěkných trasách. Záměrem je přesvědčit, že jízda autem nemusí být jenom "přesunem" od památky k památce, ale sama o sobě příjemným zážitkem. Proto ze širších frekventovaných silnic nejednou odbočíme na úzké komunikace, které v méně podrobných autoatlasech ani nenajdeme - prostě takové, které autoři projeli a které je nadchly. Hlavní cíle jsou představeny stručně - nejedná se o výčet pamětihodností, ale o výběr toho nejzajímavějšího a nejhezčího. Texty doplňují mapky a nezbytná kilometráž, řada praktických informací a tipy "Vystup a jdi" - určitě neuškodí zařadit k poznávání i trochu pohybu. Výběr tras je subjektivní - adjektivum "nejkrásnější" by klidně sneslo mnohem více než 40 putování.
ABC Biblický atlas
Související tituly:
ABC Biblický atlas doplňuje úspěšné publikace ABC Bible a ABC křesťanství. Vychází z nových poznatků archeologického a historického výzkumu a navazuje zároveň na populárně naučný přístup předchozích dvou dílů. Jedná se tedy především o praktickou příruční pomůcku, která umožňuje každému čtenáři Bible lépe se orientovat v zeměpisných pojmech, sledovat pohyb jednotlivých postav a lokalizovat nejdůležitější události. Obsahuje více než 170 nově zpracovaných barevných map, fotografií a ilustrací.
Zeď vzpomínek
Knihu zrecenzovali na iDnesu a chválou nešetřili:
Po románu Jsou světla, která nevidíme, poctěném Pulitzerovou cenou, přichází nakladatelství MOBA s dalším titulem Anthonyho Doerra. Zeď vzpomínek je soubor sedmi povídek o tajích a problémech lidské paměti.
A jedna je lepší než druhá, počínaje titulním příběhem jihoafrické stařenky a jejích vzpomínek přehrávaných na magnetické karty přes drama obyvatel čínské vesnice ohrožené zaplavením či touhy a naděje patnáctileté dívky přesazené ze Spojených států do Litvy po přízraky pronásledovanou ženu, která přežila holokaust.
Povídková kniha Anthonyho Doerra se odehrává na čtyřech světadílech. Titulní novela získala ocenění National Magazine Award v kategorii krásné literatury, druhá povídka byla označena za "mistrovské dílo vynikajícího pozorovatele a ukázku intuitivního smyslu pro poetiku," čtvrtá povídka dostala Cenu O. Henryho a za pátou povídku autor obdržel cenu The Pushcart za rok 2011. U proslulého autora a čerstvého držitele Pulitzerovy ceny se ostatně není čemu divit. Navzdory tomu, že Doerr získal prestižní Pulitzerovu cenu za román, považují někteří kritici právě povídky a novely za vrchol jeho dosavadní tvorby.
Další knihy tohoto autora:
P.S.
Autorka dostala za tuto knihu v roce 2016 cenu čtenářů Magnesia Littera.
Soubor fejetonů, kterými herečka Aňa Geislerová přispívala do magazínu ELLE, nyní vychází knižně. V souhrnném vydání vyvstává příběh, který mohl dříve čtenářům snadno uniknout; příběh části života, ve které jako by se odehrálo úplně všechno. Příchod nových členů rodiny, odcházení těch starých, lásky, pády, úspěchy, problémy. Pět podivuhodných let, k nimž autorka přidala ještě několik dříve nepublikovaných textů.
Skrytá těla
Recenzi knihy napsala Iva Janoušková na náš blog.
Jestli hledáte knížku, kde si netroufnete říct, co vás čeká na další stránce, tak Skrytá těla jsou přesně to, co hledáte. Hlavní hrdina Joe Goldberg je totiž náladovější než aprílové počasí. V jednu chvíli bláznivě zamilovaný, v další chvíli propadá až vražednému zoufalství. Joe si myslí, že už našel "tu pravou" Amy Adamsovou a chystá se ji požádat o ruku. Než to ovšem stačí udělat, Amy zmizí neznámo kam. A s ní i několik vzácných knih. Více...
Joe Goldberg, šarmantní antihrdina s vražednými sklony, se i ve svém dalším příběhu snaží najít dokonalou lásku. Za každou cenu.Když Joe za tragických okolností přišel o svou přítelkyni Beck, dospěl k zoufalému přesvědčení, že už nikdy nebude schopen milovat. Pak ale začala v jeho knihkupectví pracovat Amy Adamová a Joe zjišťuje, že se ve svém chmurném úsudku mýlil. Je svou novou kolegyní posedlý, přestože (nebo protože?) představuje pravý opak Beck - nesnáší Twitter, dokonce ani nemá e-mailovou adresu a na internetu o ní není jediná zmínka. Joe je uchvácen. Než však stačí Amy požádat o ruku, dívka zrádně zmizí a zanechá po sobě jen několik mlhavých stop.Ty stopy vedou do Los Angeles. Tam se Joe nikdy v životě nechtěl vydat! Úplně cítí, jak v něm pouhé pomyšlení na to příšerné město probouzí šílenství. Touha najít zrádkyni a pomstít se jí za způsobené příkoří je ale silnější, a tak se Joe brzy ocitá v mučivé přítomnosti podivných existencí, kterých je LA plné. U některých dokonce Joe nabude přesvědčení, že bez nich by byl svět lepším místem...Jedna osoba se však z tohoto panoptika vymyká: chytrá, krásná a bohatá Love Quinnová. Možná by se mohla stát Joeovou vstupenkou do světa vyvolených. Možná by mohl díky ní překonat svou smutnou minulost. Ale možná je Love jen další dočasnou zastávkou na Joeově namáhavé cestě k nalezení té pravé. Tohle nikdo neví. Nejspíše ani Joe.
Anděl smrti
Hlavní hrdinka Bo, kterou znáte z románu Vila na Sadové, žena s hodně divokou minulostí a výcvikem ve speciálních jednotkách ministerstva vnitra, dnes vynikající a dobře placená realitní makléřka, znovu rozjíždí šokující pátrání plné napětí a nečekaných zvratů.
Na co Alice zapomněla
Recenze naší knihkupkyně Ivy:
Po přečtení této knihy jsem si říkala, jestli bychom každý občas nepotřeboval pořádnou ránu do hlavy. Ono totiž podívat se na svůj život s odstupem deseti let může být dost zajímavé. A taky pořádný šok, jak zjistí hlavní hrdinka Alice. Na hodině stepu upadne a uhodí se do hlavy. A to pořádně. Když se probudí, zjistí, že zapomněla deset let života. Čeká ji nepříjemný šok, když zjistí, že je jí okolo čtyřiceti let, se svým manželem se rozvádí a místo toho, aby prožívala své první těhotenství, má už tři děti. Nechápe, co se děje. A to, co postupem času zjišťuje, se jí moc nelíbí. Opravdu se mohla takhle změnit? Jak to skončí? A rozpomene se Alice na svůj život?
Autorka čtenáře napíná do posledních stránek. Nečekejte žádný přeslazený román, ze kterého trnou zuby ani děsivé čtení, po kterém se bojíte se kouknout v noci pod postel. Příjemně napínavá knížka, která vás bude rozhodně bavit.
Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi nesnášela. Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti – ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala?
Ukázka z textu
Alici přepadly obavy; muselo se přihodit něco strašného.
Jenže když se na to zeptala, Elisabeth opáčila: „Jak to myslíš, co se stalo mně?!“ tak rázně a energicky, že Alice znejistěla.
Elisabeth si přitáhla plastovou židli a posadila se. Alice si všimla, jak se jí sukně na břiše nelichotivě nadouvá, a rychle odvrátila pohled; bylo jí z toho do pláče.
„To ty jsi v nemocnici,“ pokračovala Elisabeth. „Otázkou je, co se stalo tobě.“
Alice si uvědomila, že sklouzává do role nenapravitelné, beznadějné Alice. „Je to naprosto bizarní. Jako nějaký sen. Prý jsem spadla v tělocvičně. Já a v tělocvičně! Podle Jane Turnerové jsem byla na něčem, čemu říká ‚páteční hodina stepu‘.“ Teď už se mohla chovat hloupě, protože na rozumné jednání tu byla Elisabeth.
Elisabeth na ni upírala tak děsivě vylekaný pohled, že Alice cítila, jak se jí přihlouplý úsměv z tváře vytrácí.
Natáhla se pro fotografii, kterou nechala ležet na skříňce u postele, podala ji své sestře a nesmělým, zdvořilým hláskem se zeptala: „Jsou tohle moje…“ Takhle bláznivě se ještě v životě necítila. „Jsou to moje děti?“
Elisabeth si fotku převzala, podívala se na ni a něco znepokojujícího, nějaký sotva znatelný třas, se jí mihlo ve tváři a vzápětí to zase zmizelo. Snaživě se usmála a odpověděla: „Ano, jsou.“
Alice se zhluboka, roztřeseně nadechla a zavřela oči. „Nikdy předtím jsem je neviděla.“
Další knihy této autorky:
Recenzentka Klára Kubíčková z iDnesu si myslí, že tato kniha "leze ufňukaností na nervy", zatímco poměrně dost diskutujících v diskusi pod článkem jí myje hlavu a naopak považuje knihu za upřímné sdělení. Klára Kubíčková píše: "Recenzent by měl být shovívavý, vždyť autor přece vykazuje ohromnou vůli k životu, byť ho válcují deprese. Chtělo by se napsat, že zápasí s depresemi, ovšem to by nebylo přesné. V depresi nedokáže zápasit ani člověk, který si ještě před rokem intenzivně užíval - miloval, běhal, pil a pracoval. Jenže ve chvíli, kdy se autor a jeho nakladatel rozhodli, že z deníku bude kniha určená k prodeji, musí shovívavost stranou. Takže na rovinu: je to ufňukané, zlomené, naštvané a často poraženecké psaní. Viewegh pláče, jeho mozek se změnil v bramborák, špenát, fašírku. Má problémy s pamětí, únavou, soustředěním, tloustne, trpí úzkostí." Celá recenze a zajímavá diskuse je zde.