Anotace:

Román o jednom osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zde je možno odpustit a porozumět. Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost. Nezaměnitelnou atmosféru příběhu dodává genius loci živelně se rozvíjejícího Brna. Kateřina Tučková - spisovatelka, kurátorka. Debutovala v roce 2006 novelou Montespaniáda, v roce 2008 byla její povídka Poslední večeře zařazena do výboru Současné české ženské povídky Ty, která píšeš. Je autorkou řady odborných publikací.

Máme i další knihy autorky Kateřiny Tučkové:

Anotace:

Hlavní postavy románu jsou tři kamarádi. Jeden z nich – vypravěč – se ocitá v Oslu těsně po tragické střelbě na ostrově. Na cestu si bere jako četbu do letadla knihu o německé teroristické skupině RAF. Z tíživé atmosféry se vrací zpátky do Prahy, aby zjistil, že jednomu z trojice zabavilo kvůli banální pohledávce exekutorské komando dům a ještě k tomu mu jen tak pro zábavu vyděsili ženu natolik, že skončila v psychiatrické léčebně. Kamarádi se sejdou, aby podpořili postiženého. Z nezávazně odlehčené konverzace vznikne položertem plán, jak se proti státní zvůli bránit. Jeden z trojice se však rozhodne plán dotáhnout. Jak je u autora obvyklé, nejde o přímočarý příběh. V ději se mísí útržky z historie německé RAF s letargickou českou realitou, milostná zápletka s vůlí aspoň jednou udělat něco, co by postihlo pravého viníka. Zprvu ležérně, leč se smyslem pro detail líčený děj postupně získává na napětí, až vyvrcholí akcí. Sice tak trochu nechtěnou, českou, rozpačitou, nicméně vraždou. Hakl zůstává věrný žánrové nezařaditelnosti. Poprvé se však v jeho próze objevuje aktivní prvek – čin jako jediné možné řešení.

Další knihy autora Emila Hakla:

Anotace:
Toto konkrétní vydání knihy Broučci je rozebrané, ale obvykle bývá vždy k dispozici nějaké jiné. Nepodíváte se? Klikněte zde: Vyhledávání: Broučci

Broučci s ilustracemi Jiřího Trnky patří ke klasickým a stále oblíbeným dílům české dětské literatury a měli by být nedílnou součástí každé knihovny. Připomeňme si, že postavičky broučků a berušek jsou nám blízké pro své pravdivé lidské vlastnosti, nejen ty dobré, ale i ty horší.

Anotace:
Toto vydání knihy Malý čtenář je rozebrané, ale k dispozici je nové vydání, které máme zde: Malý čtenář - nové vydání

Kniha obsahuje pokračování příběhů malého Toma. Zahrnuje i básně, říkadla, hádanky a pohádky. Úkoly k jednotlivým článkům a slova pro nácvik čtení jsou v závěru učebnice, která je svým obsahem a formou vhodná k aktivní práci s literárním textem.

Anotace:
Toto konkrétní vydání deníčku Moje první dva roky od Anne Geddes je rozebráno, ale my máme k dispozici jiné. Koukněte: Anne Geddes: Moje první dva roky

Máme i další knihy od autorky Anne Geddes. Mrkněte sem: Další tituly autorky Anne Geddes

Deníček umožňující zachytit první dva roky vašeho miminka. Prostor pro nalepení fotografií a zápis důležitých momentů prvních dvou letech jeho života.

Anotace:
Toto vydání Starých pověstí českých je rozebrané, ale na trhu vždy bývá nějaké jiné. Zkuste napsat do vyhledávacího políčka "Staré pověsti české" a jistě najdete nějaké dostupné vydání. Anebo ještě jednodušeji. Klikněte zde: Vyhledávání: Staré pověsti české

Kniha přenese čtenáře do dávných časů a odhalí dějiny našich zemí tak, jak je po staletí předávaly generace potomků praotce Čecha svým potomkům a ti pak opět dále. Kdo ví, jestli opravdu naše hlavní město vzniklo na základě věštby kněžny Libuše, nebo jestli Šemík s Horymírem dokázal skočit z vysokých hradeb Vyšehradu do Vltavy. Kdo ví, ale tyto příběhy doprovázené ilustracemi Mikoláše Alše stojí za přečtení.

Anotace:
Po úspěšné knize o českých exulantech 20. století Velikáni a malikáni napsal Ota Ulč knihu o svém přátelství s Josefem Škvoreckým na americkém kontinentu. Osobně se poznali teprve za mořem na Cornellově univerzitě v Ithace v roce 1969. Bylo to setkání náhodné, ale od začátku si náramně rozuměli, přestože mezi nimi byl podstatný rozdíl: "On byl mediální celebrita, kdežto já tehdy naprostá nula." Dalších čtyřicet let si byli nejbližšími přáteli a to platilo i o jejich rodinách. Josef Škvorecký žil v kanadském Torontu a Ota Ulč v americkém Binghamtonu, a tak nemohli být spolu denně v osobním styku. Vynahrazovali se to korespondencí, která je součástí této knihy. Sbližovaly je názory na svět, politiku a literaturu, ale také smysl pro humor a absurdno. Škvorecký pobídl Ulče, který se dostal do Ameriky o deset let dříve a publikoval anglicky, aby začal psát knihy zase česky, a to je přivedlo ke spolupráci na poli literatury. Pravidelně se navštěvovali a se svými rodinami se vydávali i na několikaměsíční cesty. Rádi si všímali podivuhodných zvláštností a možných nemožností, s kterými se dá šedivá skutečnost snadněji přežít, jak oba věřili. Sem patří i příběh, kdy Škvoreckému připisovali české feministky vytvoření slova harašení, ale jak v jednom svém článku Josef Škvorecký potvrdil, harašení vymyslel už dávno předtím Ota Ulč, který měl na své univerzitě s feministkami divoké zkušenosti. Vedle těchto zajímavých podrobností, o kterých autor s velkou chutí vypráví a zasazuje je do širších souvislostí, je jeho kniha nejlepším svědectvím o Škvoreckých, přináší nová fakta a přispívá k pochopení starých mýtů.

Anotace:
Královna zločinu se na prahu šedesátky rozhodla sepsat vlastní životopis. Pracovala na něm s přestávkami plných patnáct let. Kniha vyšla v roce 1977, rok po její smrti.

Christie nás v ní provází svým dětstvím, prvními láskami, oběma manželstvími, dozvíme se, kde a jak získala znalosti z medicíny, toxikologie či archeologie pro své rafinované případy, poznáme její postřehy o společnosti, v níž žila. A snad i pochopíme, jak se dokázala vymanit z vlivu viktoriánské výchovy či proč dobrovolně snášela útrapy cestování.

Vychází ve zrevidované podobě včetně fotografické přílohy s rodinnými snímky.

Anotace:
Píše se rok 1945. Koncentrační tábory jsou plné nevýslovných hrůz. I přesto smrt jediného muže dokáže ovlivnit osud vězňů v jednom z nich....

Anotace:
Proč lidé ničí knihy stejně dlouho, jak dlouho je čtou?

Existuje mnoho prací o dějinách knih, čtení nebo o bibliofiliích, avšak doposud se žádná nezabývala zánikem knih. O to významnější je Báezova práce, na niž sbíral materiál po celém světě.