Anotace:
Toto konkrétní vydání knihy Broučci je rozebrané, ale obvykle bývá vždy k dispozici nějaké jiné. Nepodíváte se? Klikněte zde: Vyhledávání: Broučci

Broučci s ilustracemi Jiřího Trnky patří ke klasickým a stále oblíbeným dílům české dětské literatury a měli by být nedílnou součástí každé knihovny. Připomeňme si, že postavičky broučků a berušek jsou nám blízké pro své pravdivé lidské vlastnosti, nejen ty dobré, ale i ty horší.

Anotace:
Toto vydání knihy Malý čtenář je rozebrané, ale k dispozici je nové vydání, které máme zde: Malý čtenář - nové vydání

Kniha obsahuje pokračování příběhů malého Toma. Zahrnuje i básně, říkadla, hádanky a pohádky. Úkoly k jednotlivým článkům a slova pro nácvik čtení jsou v závěru učebnice, která je svým obsahem a formou vhodná k aktivní práci s literárním textem.

Anotace:
Toto konkrétní vydání deníčku Moje první dva roky od Anne Geddes je rozebráno, ale my máme k dispozici jiné. Koukněte: Anne Geddes: Moje první dva roky

Máme i další knihy od autorky Anne Geddes. Mrkněte sem: Další tituly autorky Anne Geddes

Deníček umožňující zachytit první dva roky vašeho miminka. Prostor pro nalepení fotografií a zápis důležitých momentů prvních dvou letech jeho života.

Anotace:
Toto vydání Starých pověstí českých je rozebrané, ale na trhu vždy bývá nějaké jiné. Zkuste napsat do vyhledávacího políčka "Staré pověsti české" a jistě najdete nějaké dostupné vydání. Anebo ještě jednodušeji. Klikněte zde: Vyhledávání: Staré pověsti české

Kniha přenese čtenáře do dávných časů a odhalí dějiny našich zemí tak, jak je po staletí předávaly generace potomků praotce Čecha svým potomkům a ti pak opět dále. Kdo ví, jestli opravdu naše hlavní město vzniklo na základě věštby kněžny Libuše, nebo jestli Šemík s Horymírem dokázal skočit z vysokých hradeb Vyšehradu do Vltavy. Kdo ví, ale tyto příběhy doprovázené ilustracemi Mikoláše Alše stojí za přečtení.

Anotace:
Po úspěšné knize o českých exulantech 20. století Velikáni a malikáni napsal Ota Ulč knihu o svém přátelství s Josefem Škvoreckým na americkém kontinentu. Osobně se poznali teprve za mořem na Cornellově univerzitě v Ithace v roce 1969. Bylo to setkání náhodné, ale od začátku si náramně rozuměli, přestože mezi nimi byl podstatný rozdíl: "On byl mediální celebrita, kdežto já tehdy naprostá nula." Dalších čtyřicet let si byli nejbližšími přáteli a to platilo i o jejich rodinách. Josef Škvorecký žil v kanadském Torontu a Ota Ulč v americkém Binghamtonu, a tak nemohli být spolu denně v osobním styku. Vynahrazovali se to korespondencí, která je součástí této knihy. Sbližovaly je názory na svět, politiku a literaturu, ale také smysl pro humor a absurdno. Škvorecký pobídl Ulče, který se dostal do Ameriky o deset let dříve a publikoval anglicky, aby začal psát knihy zase česky, a to je přivedlo ke spolupráci na poli literatury. Pravidelně se navštěvovali a se svými rodinami se vydávali i na několikaměsíční cesty. Rádi si všímali podivuhodných zvláštností a možných nemožností, s kterými se dá šedivá skutečnost snadněji přežít, jak oba věřili. Sem patří i příběh, kdy Škvoreckému připisovali české feministky vytvoření slova harašení, ale jak v jednom svém článku Josef Škvorecký potvrdil, harašení vymyslel už dávno předtím Ota Ulč, který měl na své univerzitě s feministkami divoké zkušenosti. Vedle těchto zajímavých podrobností, o kterých autor s velkou chutí vypráví a zasazuje je do širších souvislostí, je jeho kniha nejlepším svědectvím o Škvoreckých, přináší nová fakta a přispívá k pochopení starých mýtů.

Anotace:
Královna zločinu se na prahu šedesátky rozhodla sepsat vlastní životopis. Pracovala na něm s přestávkami plných patnáct let. Kniha vyšla v roce 1977, rok po její smrti.

Christie nás v ní provází svým dětstvím, prvními láskami, oběma manželstvími, dozvíme se, kde a jak získala znalosti z medicíny, toxikologie či archeologie pro své rafinované případy, poznáme její postřehy o společnosti, v níž žila. A snad i pochopíme, jak se dokázala vymanit z vlivu viktoriánské výchovy či proč dobrovolně snášela útrapy cestování.

Vychází ve zrevidované podobě včetně fotografické přílohy s rodinnými snímky.

Anotace:
Píše se rok 1945. Koncentrační tábory jsou plné nevýslovných hrůz. I přesto smrt jediného muže dokáže ovlivnit osud vězňů v jednom z nich....

Anotace:
Proč lidé ničí knihy stejně dlouho, jak dlouho je čtou?

Existuje mnoho prací o dějinách knih, čtení nebo o bibliofiliích, avšak doposud se žádná nezabývala zánikem knih. O to významnější je Báezova práce, na niž sbíral materiál po celém světě.

Anotace:
V tomto svazku Česká knižnice nabízí dva už dávno klasické povídkové soubory Jana Nerudy (1834 —1891). Jestliže v raných Arabeskách (1864) jsou v popředí psychologické a sociální portréty postav vyděděnců, jimiž maloměstská společnost opovrhuje, zobrazených s pochopením a soucitem, v pozdějších Povídkách malostranských (1878) se střídají polohy komické, idylické a tragické a autor ke čtenáři promlouvá jako zapisovatel a ironický nebo satirický komentátor osudů obyvatel této pražské čtvrti, proslavené také díky jeho přesvědčivému vypravěčskému mistrovství. Nerudovy povídky patří po právu k nejčtenějším a nejvydávanějším dílům české literatury vůbec. Přítomná edice vychází tentokrát z prvního vydání obou knih.

Anotace:
Novela zavádí čtenáře na okraj města, do polorozpadlého domu schovaného kdesi uprostřed areálu bývalé továrny mezi vysokými pecemi vítkovických železáren. Stejně jako zchátraly, zrezivěly a rozpadly se výrobní haly továrny, sešli také lidé, kteří v domě ještě přežívají. Napínavý příběh s detektivní zápletkou popisuje osudy čtyř sousedů, kteří se při hledání zdánlivě nejjednodušší životní cesty dopustí zločinu.

Všechny hrdiny spojuje miniulost prožitá v kleci fabriky, neschopnost změnit svůj život k lepšímu, neschopnost představit si sebe samé jako strůjce vlastního osudu.