Anotace:
Kniha Metahistorie vyšla poprvé roku 1973. Hlavní myšlenka Whiteovy analýzy historiků a filozofů dějin spočívá v tom, že historické dílo nikdy není objektivním zachycením toho, „co se skutečně stalo“. Historická fakta totiž historik uchopuje pomocí básnických, rétorických a narativních postupů, které v sobě implicitně nesou jistou obecnou představu o zákonitostech historie, o možnostech vysvětlení historických fakt, stejně jako o možnostech proměny společnosti (tedy ideologii). Právě za to, že analyzuje historická díla prostředky vyhrazenými doposud převážně dílům fikčním (v tom se nechává inspirovat třeba Giambattistou Vicem), sklízel White vždy ostrou kritiku. Podle kritiků totiž ignoruje rozdílný ontologický status fikčního a historiografického diskursu. Navzdory této kritice zůstává Metahistorie zřejmě nejvlivnějším dílem v oblasti metodologie historiografie, přinejmenším v druhé polovině dvacátého století.

Anotace:
Rok 2002. Lesem poblíž Berlína klopýtá mladá žena. Jmenuje se Margaret, na sobě má roztrhané šaty a z předchozí noci si nic nepamatuje.

Rok 2004. Margaret obdrží podivný dopis. Jakási neznámá žena, která sama sebe nazývá "chirurgem paměti", se zajímá o její osud. Krátce nato se Berlín promění. Z orlů posedávajících na střechách se stávají přízraky nacistů. Budovy se mění v maso a krev. Město ožívá…
Kniha vypráví o Margaretině pádu do hlubin šílenství a o její snaze najít vlastní minulost. Margaretou zmítají pocity viny a stále více si uvědomuje, že její amnézie nějakým způsobem souvisí s utajenými tragédiemi dvou žen z nejtemnějších dob berlínské historie - Magdy Goebbelsové, která otrávila svých šest dětí, když Rusové dobyli Berlín, a Reginy Weissové, židovské ženy, která roku 1943 zabila sebe a své tři děti, aby se vyhnula deportaci.

Minulost minulosti je trýznivý a provokativní román, který čtenáře okouzlí svou lyričností. Je to hořká elegie o německé minulosti a zpráva o duši nové generace, o "minulosti minulosti". Třiatřicetiletá Ida Hattemer-Higginsová svou románovou prvotinou dokazuje velký literární talent.

Anotace:
Krátké prózy Jana Balabána se odehrávají v současnosti, ale nestrádají publicisticky sezónní aktuálností; lokalizovány jsou více či méně čitelně do moravsko-slezských končin, nesvazují je však regionalistická připoutání.

Po přečtení povídek Uršula, Kolotoč, U komunistů, Kluk nebo Hořící dítě zůstáváme v ustrnutí: obyčejní lidé, obyčejné děje, ale zcela neobyčejné vystižení toho, co se odehrává v myslích postav, co může být autentickým životním pocitem našich současníků.

Anotace:
Czesław Miłosz (1911-2004), který v roce 1980 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, prožil polovinu svého dlouhého a plodného života v exilu ve Francii a v USA, do Polska se definitivně vrátil až na konci devadesátých let. Deníková kniha Myslivcův rok zaujímá v jeho uměleckém odkazu ojedinělé místo. Pojmenoval ji podle díla svého oblíbeného autora z dětských let a psal ji skutečně během jednoho roku – od srpna 1987 do července 1988. Nikdy předtím ani potom si žádné jiné deníkové záznamy nevedl. K rozhodnutí právě pro tuto formu výpovědi jej patrně přivedla po smrti ženy v roce 1986 potřeba nejen se vyrovnat s novou životní situací, ale provést základní zhodnocení vlastního velice složitého ne-li přímo dobrodružného života, dopovědět při ní věci nedoslovené, jiné alespoň uvést na pravou míru. Když začíná knihu psát, je básníkovi 77 let. Myslivcův rok obsahuje záznamy z cest, úvahy o setkáních, o přečtených knihách, o vlastní tvorbě, ale i o pěstování květin v zahradě u domu v kalifornském Berkeley. Vzpomíná na dětství a mládí prožité v Litvě, na Varšavské povstání, na těžké počátky v exilu, vytváří ucelené portréty svých přátel a spisovatelů (Iwaszkiewicze, Mackiewicze a dalších), píše krátké úvahy-eseje o umění, náboženství, nejnovějších dějinách a o politice. Sám Miłosz v úvodu cituje americkou znalkyni jeho díla Madeline Levineovou, která o něm tvrdí, že „převážnou část svého života psal román o dvacátém století, ne však formou románu, ale pouze formou poznámek z cest, esejů, literární kritiky“. Kniha Myslivcův rok představuje i velice důležitý klíč k básníkovu dílu i jeho složité osobnosti.

Anotace:
Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009) a Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010) se letos již třetího pokračování básnické ročenky Nejlepší české básně ujali zkušení matadoři Petr Král a Jan Štolba. S nápadem vydávat ročenky „nejlepších“ básní přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry záhy zaznamenala, a především to, že podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa, ukázal, že navzdory proklamacím o krizi poezie a nezájmu o ni stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů. I v českém prostředí projekt sklízí příznivou odezvu u kritiky a čtenářů. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou.

Anotace:
Nejvýznamnější traktát náboženského myslitele husitské doby Petra Chelčického vznikl v polovině 15. století. Název přeneseně odkazuje k evangeliím a scéně rybolovu Kristových učedníků. Chelčický líčí současnou církev jako síť, kterou trhají dvě velké ryby, dva hlavní hříšníci, císař a papež. Protipólem nesmlouvavé kritiky soudobé praxe je ideál dělné společnosti, která je založena na nenásilí a křesťanské rovnosti všech členů. Chelčického myšlenky inspirovaly vznik Jednoty bratrské a dalších evangelických církví; na konci 19. století je nadšeně přijímal L. N. Tolstoj.

Anotace:
Hochgatterer ve své knize zachycuje život na rakouském maloměstě. O Vánocích zde kdosi zavraždí starého muže. Mrtvého objeví jeho sedmnáctiletá vnučka Kateřina, která od té chvíle nepromluví ani slovo. Psychiatr Raffael Horn, který se ujímá dívčiny léčby, je proti své vůli vtažen do vyšetřování vraždy. Kriminální komisař Ludwig Kovacs vysedává přes den po hospodách a v noci nahlíží dalekohledem do oken svých sousedů.

Anotace:
Mladý intelektuál Martin Klučka pochází z Hlučínska, ale žije v Praze, kde vystudoval dějiny umění a pokračuje v doktorandském studiu. Jeho život nemá pevné kontury.

Přestože se v Praze cítí osamocený a vykořeněný, návrat do rodného kraje je pro něj nepředstavitelný. Do jisté míry se za svůj slezský původ i stydí. Podvědomě je však přitahován právě rozporuplnou německo-českou národností a pohnutou válečnou historií této části Slezska. Ve své disertační práci se zabývá architekturou nacistického Německa a jeho zájem mu přivede do cesty tajemnou dívku Martinu Lípovou. Právě ona jej nakonec přesvědčí, aby se věnoval postavě Hanse Kamlera, hlavního architekta Heinricha Himmlera. Ví se o něm pouze to, že na konci války pobýval v Praze, pak jeho stopy mizí. Pátrání po jeho dalších osudech následně přivádí mladou dvojici do mnoha dobrodružných situací. Vedle této dějové linie se pak odvíjí monolog samotného Kamlera, v němž rekonstruuje svůj život a noří se do úvah o své práci, násilí a smrti. Tyto dvě roviny jsou zarámovány příběhem Martinova otce Waltera Klučky, který na začátku 90. let cestuje za prací do Německa. Všechny tři linie se nakonec protnou v malé slezské vesnici Ludgeřovice, kde se obnovuje hřbitov vojáků padlých ve službách wehrmachtu.

Za dramatickým dějem románu vyvstávají hlubší souvislosti a otázky národní identity dnešních Slezanů. Petr Čichoň odhaluje rozporuplnou minulost tohoto pozoruhodného kraje.

Anotace:

Soumrak homo economicus navazuje na úspěšnou Sedláčkovu prvotinu Ekonomie dobra a zla.

I v tomto textu nalezneme snahu vrátit ekonomii lidský rozměr a lidem víru v ekonomii. Rozhovor Romana Chlupatého byl natočen v létě 2011 v anglickém Oxfordu pro rozhlasové vysílání. Výsledkem je svěží a srozumitelné zamyšlení nad těžce stravitelnými věcmi. S pomocí inspirativních paralel a metafor ze světa fyziky, biologie či literatury, Sedláček a Orrell pitvají základy systému, nutí k zamyšlení a nabízejí - ale nevnucují - řešení. Při tom, navíc, dokáží čtenáře i pobavit.

 Tomáš Sedláček, člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý poradce Václava Havla, se ovšem tentokrát neobrací ke svým čtenářům jako autor, nýbrž jako diskutér, který rád vede dialog a skrze otázky a odpovědi se pokouší přijít na kloub současné finanční, politické a společenské krizi. Za svého společníka pro diskusi si vybral kanadského matematika a ekonoma Davida Orrella. I on patří k narušitelům starých pořádků, kterým je jasné, že bez kroku do neznáma se skutečného ozdravení nedočkáme.

Tomáš Sedláček je patrně nejsledovanějším českým ekonome současnosti. Díky svým nekonvenčním názorům a schopnosti propojit ekonomii s ostatními obory se v posledních letech prosadil i na mezinárodní scéně. Jeho kniha Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 11 jazyků a dočkala se i úspěšného scénického zpracování.

David Orrell je kanadský matematik a publicista. Jeho nejznámější knihou jsou Economyths, v nichž skloubil osobní zájem o ekonomii s profesním zájmem o matematiku a modelování. Tvrdí zde, že současná mainstreamová ekonomie stojí v mnoha ohledech na chybných základech, což je podle něj také jedna z příčin stále probíhající krize. Economyths se staly finalistou kanadské National Business Book Award a byly přeloženy do šesti jazyků.

Roman Chlupatý je novinář a publicista. Od roku 2000 působí v zahraničí. Přispíval například do francouzského OWNI a nebo čínského FT. V Česku dlouhodobě spolupracuje s předními ekonomickými tituly, jako je Euro, Hospodářské noviny a nebo Investiční web. Autor knihy rozhovorů (Ne)mocná země, ve které se podobně jako v dalších svých aktivitách věnuje tématům spojeným s mezinárodní ekonomikou, politikou a průsečíkem těchto dvou světů.

Anotace:
Psychologicky propracovaná detektivka

Nikdo, kdo byl tenkrát na místě činu, na ten případ nezapomene. Jedné horké srpnové noci roku 1966 je ve Frankfurtu brutálně zavražděna prostitutka. Brzy začnou kolovat zvěsti, že se jedná o další „případ Nitribittová“. Rosemarie Nitribittová byla prostitutka, jejíž smrt v roce 1957 způsobila v Německu skandál. A opravdu — i v případě Rosenherzové zůstal viník neodhalen. O čtyřicet let později je přepadena Tereza, těhotná přítelkyně hlavního komisaře Marthalera. Vyvázne s těžkým zraněním. Policista dostane tip — měl by se znovu pořádně podívat na starý případ. Marthaler se však bude muset postavit mocným protivníkům, kteří se snaží ututlat své dřívější hříchy. Spis Rosenherzová musí zůstat za každou cenu uzavřený.