Anotace:
Mladý intelektuál Martin Klučka pochází z Hlučínska, ale žije v Praze, kde vystudoval dějiny umění a pokračuje v doktorandském studiu. Jeho život nemá pevné kontury.

Přestože se v Praze cítí osamocený a vykořeněný, návrat do rodného kraje je pro něj nepředstavitelný. Do jisté míry se za svůj slezský původ i stydí. Podvědomě je však přitahován právě rozporuplnou německo-českou národností a pohnutou válečnou historií této části Slezska. Ve své disertační práci se zabývá architekturou nacistického Německa a jeho zájem mu přivede do cesty tajemnou dívku Martinu Lípovou. Právě ona jej nakonec přesvědčí, aby se věnoval postavě Hanse Kamlera, hlavního architekta Heinricha Himmlera. Ví se o něm pouze to, že na konci války pobýval v Praze, pak jeho stopy mizí. Pátrání po jeho dalších osudech následně přivádí mladou dvojici do mnoha dobrodružných situací. Vedle této dějové linie se pak odvíjí monolog samotného Kamlera, v němž rekonstruuje svůj život a noří se do úvah o své práci, násilí a smrti. Tyto dvě roviny jsou zarámovány příběhem Martinova otce Waltera Klučky, který na začátku 90. let cestuje za prací do Německa. Všechny tři linie se nakonec protnou v malé slezské vesnici Ludgeřovice, kde se obnovuje hřbitov vojáků padlých ve službách wehrmachtu.

Za dramatickým dějem románu vyvstávají hlubší souvislosti a otázky národní identity dnešních Slezanů. Petr Čichoň odhaluje rozporuplnou minulost tohoto pozoruhodného kraje.

Anotace:

Soumrak homo economicus navazuje na úspěšnou Sedláčkovu prvotinu Ekonomie dobra a zla.

I v tomto textu nalezneme snahu vrátit ekonomii lidský rozměr a lidem víru v ekonomii. Rozhovor Romana Chlupatého byl natočen v létě 2011 v anglickém Oxfordu pro rozhlasové vysílání. Výsledkem je svěží a srozumitelné zamyšlení nad těžce stravitelnými věcmi. S pomocí inspirativních paralel a metafor ze světa fyziky, biologie či literatury, Sedláček a Orrell pitvají základy systému, nutí k zamyšlení a nabízejí - ale nevnucují - řešení. Při tom, navíc, dokáží čtenáře i pobavit.

 Tomáš Sedláček, člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý poradce Václava Havla, se ovšem tentokrát neobrací ke svým čtenářům jako autor, nýbrž jako diskutér, který rád vede dialog a skrze otázky a odpovědi se pokouší přijít na kloub současné finanční, politické a společenské krizi. Za svého společníka pro diskusi si vybral kanadského matematika a ekonoma Davida Orrella. I on patří k narušitelům starých pořádků, kterým je jasné, že bez kroku do neznáma se skutečného ozdravení nedočkáme.

Tomáš Sedláček je patrně nejsledovanějším českým ekonome současnosti. Díky svým nekonvenčním názorům a schopnosti propojit ekonomii s ostatními obory se v posledních letech prosadil i na mezinárodní scéně. Jeho kniha Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 11 jazyků a dočkala se i úspěšného scénického zpracování.

David Orrell je kanadský matematik a publicista. Jeho nejznámější knihou jsou Economyths, v nichž skloubil osobní zájem o ekonomii s profesním zájmem o matematiku a modelování. Tvrdí zde, že současná mainstreamová ekonomie stojí v mnoha ohledech na chybných základech, což je podle něj také jedna z příčin stále probíhající krize. Economyths se staly finalistou kanadské National Business Book Award a byly přeloženy do šesti jazyků.

Roman Chlupatý je novinář a publicista. Od roku 2000 působí v zahraničí. Přispíval například do francouzského OWNI a nebo čínského FT. V Česku dlouhodobě spolupracuje s předními ekonomickými tituly, jako je Euro, Hospodářské noviny a nebo Investiční web. Autor knihy rozhovorů (Ne)mocná země, ve které se podobně jako v dalších svých aktivitách věnuje tématům spojeným s mezinárodní ekonomikou, politikou a průsečíkem těchto dvou světů.

Anotace:
Psychologicky propracovaná detektivka

Nikdo, kdo byl tenkrát na místě činu, na ten případ nezapomene. Jedné horké srpnové noci roku 1966 je ve Frankfurtu brutálně zavražděna prostitutka. Brzy začnou kolovat zvěsti, že se jedná o další „případ Nitribittová“. Rosemarie Nitribittová byla prostitutka, jejíž smrt v roce 1957 způsobila v Německu skandál. A opravdu — i v případě Rosenherzové zůstal viník neodhalen. O čtyřicet let později je přepadena Tereza, těhotná přítelkyně hlavního komisaře Marthalera. Vyvázne s těžkým zraněním. Policista dostane tip — měl by se znovu pořádně podívat na starý případ. Marthaler se však bude muset postavit mocným protivníkům, kteří se snaží ututlat své dřívější hříchy. Spis Rosenherzová musí zůstat za každou cenu uzavřený.

Anotace:
Aktualizované vydání úspěšného titulu České knižnice. Přináší české překlady nejstarších staroslověnských, latinských a staročeských legend, jejichž hrdiny jsou svatí Konstantin a Metoděj, Ludmila, Václav, Vojtěch, Prokop a Anežka.

Anotace:
Povídky mladého autora Vratislava Maňáka přinášejí do současné literatury neobvyklý hlas. Jeho texty většinou začínají zcela všedními situacemi: Jiří je vyhozen z práce a cestou domů bloudí městem, malý Tom vypráví o svém narozeninovém dni, Jindřich probírá pozůstalost po své ženě. A pak se něco stane — čtenář si všimne, že popisovaný děj není úplně obyčejným popisem či vyprávěním. Odhaluje v textu náznaky a drobnosti, které dávají tušit, že to, co čteme, není nejzazší skutečnost — to podstatné se odehrává někde „za“. Maňák je však dalek výrazných point a gest, která by čtenáře najednou zasáhla a převrátila vše naruby. Spíše nenápadně klade indicie, z nichž si čtenář sám poskládá cestu k té druhé realitě. Ale je to možné vnímat i naopak, jako průniky onoho „za“ do našich běžných životů. Tak jako je to například v povídce, v níž si nemocná dívka „vymění“ svou reálnou existenci se sochou chlapce..

Svým stylem a suverénním vyprávěním Vratislav Maňák ukazuje, že se zde objevil talent, který má šanci stát se výraznou literární osobností.

Anotace:
Protagonista tohoto objemného románu, Eléazard von Wogau, působí v severovýchodní Brazílii jako dopisovatel jedněch francouzských novin. Jako specialista na barokního jezuitu Athanasia Kirchera dostane nabídku připravit k tisku obskurní, nikdy nevydaný rukopis ze 17. století, ve kterém jeho neméně obskurní autor, Caspar Schott, popisuje život a dílo tohoto zapomenutého německého jezuity a svého učitele, "mistra sta umění", zakladatele egyptologie, vulkanologie, vynálezce mikroskopu a laterny magiky, polyglota a astronoma. Děj románu se tak záhy větví do dvou časových rovin. V jedné sledujeme osudy Kircherovy, ve druhé osudy Eléazarda a jeho současníků, především jeho bývalé ženy Elaine, paleontoložky, a jejich dcery Moémy. Elaine se účastní výpravy pořádané univerzitou v Brazílii, jejímž cílem je nalézt neznámé, ovšem vysoce ceněné zkameněliny. Za tímto účelem se vydává v doprovodu svých kolegů do Amazonského pralesa. Počáteční vědecký záměr se záhy mění v boj o přežití. Moéma, Eléazardova drogově závislá dcera, prožívá především cestu k podstatě vlastního života. Na své pouti se střetne s další postavou románu, "Mazánkem" Nelsonem, zmrzačeným chlapcem, jehož životním snem je koupit si za vyžebrané peníze motorový vozík, především však sprovodit ze světa guvernéra státu Maranhao, který je zodpovědný za smrt jeho otce. Sám Eléazard, jenž zpovzdálí sleduje guvernérovy nekalé praktiky, prožívá na pozadí nedávného rozvodu vzplanutí k tajemné Italce Loredaně. Ovšem i jeho práce nabere ke konci neočekávaný a nepříjemný obrat.

Anotace:
Když byl jeden z nejvýznamnějších vojevůdců a politiků z doby třicetileté války Albrecht z Valdštejna ještě neznámým a chudým šlechticem, učinil z dnešního pohledu dva taktické kroky: přestoupil ke katolicismu a oženil se s bohatou vdovou Lukrecií Nekšovou z Landeku, majitelkou vsetínského panství. Po pěti letech paní Lukrecie zemřela a Albrechtovi se podařilo získat její majetek jako dědictví. Jak k tomu došlo? Co se tenkrát ve Vsetíně odehrálo? Byl to klíčový moment pro Valdštejnovu budoucí kariéru? Takové otázky si kladl spisovatel Ota Filip v sedmdesátých letech minulého století, v prvním období svého exilu v Bavorsku. Kniha vyšla v roce 1979 německy a téhož roku česky pod názvem Valdštýn a Lukrecie v exilovém nakladatelství 68 Publishers v Torontu. Nyní vychází po více než třiceti letech česky znovu, pouze s drobnými úpravami a pozměněným názvem.

Anotace:
Niektoré zmluvy nezruší ani smrť... Generálneho riaditeľa Carla Palmcronu nájdu obeseného v prepychovom byte v luxusnej štokholmskej štvrti Östermalm. Izba, v ktorej zomrel, je však nezariadená. Ako sa teda obesil? V ten istý deň nájdu mŕtvu mladú ženu na jachte, čo sa bez posádky plaví medzi ostrovčekmi pri Štokholme. Pľúca má plné brakickej vody, no oblečenie suché. Ako sa teda utopila na palube lode, čo pokojne brázdi pobrežné vody? Obe úmrtia by navždy zostali záhadou, nebyť nástojčivosti a tvrdohlavosti kriminálneho komisára Joonu Linnu. Jeho nečakané odhalenie a dedukcia rozkrútia kolotoč strhujúcich udalostí. Polícia sa v toto leto ocitá pred jednou z najťažších skúšok. Zmluva podľa Paganiniho je vzrušujúci kriminálny román, s ktorým Lars Kepler znova predstupuje pred čitateľa a ponúka mu nevšedný zážitok. Zo švédskeho originálu Paganinikontraktet (Albert Bonniers Förlag, Stockholm 2010) preložila Mária Bratová.

Anotace:
Novelu Cestovní pas napsala poslední nositelka Nobelovy ceny za literaturu v roce 1986, tedy rok před tím, než emigrovala do Západního Německa. Vycestování nebo spíš čekání na výjezdní doložku je největším tématem této autorčiny rané prózy. Čekání se totiž protahuje na dny, měsíce a roky. Vesnice se vylidňuje, jen rodina Windischova musí čekat. Dcera Amálie může úřední proces urychlit tak, že obětuje svou důstojnost. Silný a elegický příběh plných barvitých obrazů, jež zachycují život na rumunském venkově 80. let 20. století za Ceausescovy diktatury.

Anotace:
Herta Müller (1953) je nemecká spisovateľka rumunského pôvodu, nositeľka Nobelovej ceny za literatúru za rok 2009. Vo svojich dielach sa nástojčivo vracia k hrôze a banalite zla v komunistickej diktatúre.

Román Dnes by som sa radšej nestretla, poeticky skomprimovaný do jednej cesty električkou k budove tajnej polície, sýti slovami príbehy dotýkajúce sa života mladej ženy, ktorá "je predvolaná".