Knihkupectví U Krumlů s.r.o.

knihkupec logo knihkupectví, knihkupec.com, s láskou ke knihám s nadšením pro vás, knihy skladem, expedujeme do 1 pracovního dne. Profesionální přesto lidský přístup. Contact Details:
Main address: Krkonošská 196 543 01 Vrchlabí, Česká Republika ,
Tel:(420) 499 421 524, E-mail: knihkupec(at)knihkupec.com
Máme rádi knihkupce

Čtení na pokračování

Publikování nebo šíření obsahu https://www.knihkupec.com/ je bez písemného souhlasu Knihkupectví U Krumlů s.r.o. zakázáno.

Úsměvy života

Úsměvy života - Václava Vanclová
Autor:

Václava Vanclová



Nadějná autorka s ostrým stylem pro sarkasmus a humor se dělí o své zážitky ze života.

Věčné téma ženy vs. muži - spolu to nejde, sólo většinou ještě hůře. Život přináší stále nové a nové situace, které v momentě prožitku působí smutně, leckdy paradoxně, s odstupem času a bez osobní účasti rozhodně humorně až sarkasticky.

Užívejte.

Kapitoly k dispozici:

1. TETOVÁNÍ5. OTUŽILEC9. OSUDOVÝ
2. KULTURISTA6. MANIPULÁTOR10. BÁSNIČKÁŘ
3. PRCEK7. MAMÁNEK 
4. ŠMATLA8. PRASEČÍ HLAVA 

6. MANIPULÁTOR

Věřím, že svou sbírku podivínů mám za sebou. Podle posledních tří schůzek začínám doufat. Možná protože byli normální, mě ani jeden nechtěl. Jejich chyba, nevědí, o co přicházejí! I když slovo normální je možná moc silné, s chlapem, který se potřebuje zamilovat na první pohled, asi také nebude všechno v pořádku.

Do svých pozitivních zkušeností nemohu počítat úchyláka před třemi týdny. Při konzumaci zmrzlinového poháru mi vyprávěl o svém domě, v půli věty přimhouřil oči a rádoby rajcovně mě požádal, abych zašla na toaletu, svlékla se a donesla mu kalhotky. Vanilková zmrzlina mi zhořkla v ústech. Napadlo mě, že to jsou první příznaky schizofrenie a já slyším hlasy, které neexistují. Plynule přešel k vyprávění o zahradě a bazénu. Ten chudák tady sedí s cvokem a neví to. Je to tu zase, soustředím se, mhouří oči a říká: „Tak mi ho aspoň pod stolem hlaď, hrozně mě to vzrušuje.“ Ne já, to on je blázen! Zaslechla to slečna od vedlejšího stolku, pochechtávala se, pošeptala to spolusedícímu a oba se zaujetím sledovali, jestli to udělám. Ani náhodou, dnes vážně nemám náladu na studium zvrhlíků. Slibuji mu kalhotky a mizím okénkem na WC do bezpečí rušné ulice.

Kdybych jen věděla, že to byl slaboučký odvar něčeho, co mě teprve čeká! Na poslední rande jdu, protože jsem to slíbila. Nějak to vydržím a pak sbohem pánové, beru si volno na neurčito. Donesl kytku, hned jak mi jí předal se zeptal: „To se ani nepodíváš, jakou jsem ti koupil?“ Schválně se nepodívám, dostat kytku je dobrý, ale nebudu mu kvůli tomu vděčná a zavázaná. Mám sto chutí mu to koště hodit na hlavu a poslat ho do háje. Včas se ovládnu, nemůže za to, že jsem špatně naladěna. Pojmu to jako kurz sebeovládání. Nelíbí se mi. Hned po mě chňapne, což nesnáším. Jdeme na skleničku, chlemtá pivo jak velbloud vodu v oáze. Hodina a půl stačila, nejde mi se opít, abych byla tolerantnější, déle ho nesnesu.

Nehodlá to vzdát, volá a volá a používá na mě všechny možné i nemožné přesvědčovací metody. Mám silně vyvinuté sociální cítění, je mi toho zoufalce líto a podléhám. Jaro je v plném rozpuku, a když do 1. května neseženu nikoho kdo by mě políbil pod rozkvetlým stromem, tak uschnu. To nemůžu připustit, už takhle vypadám, jak kdybych mohla vyprávět o první světový. Scházíme se podruhé. Potřebuji znát názor někoho nezúčastněného. Vleču ho přes celé město do hospůdky mé kamarádky. Neprotestuje, hlavně, že tam mají pivo. Nenávidím chlapy, co pořád chlastaj pivo! Mám dilema jak Hamlet - uschnout či neuschnout. Kamarádce dodnes vyčítám, že nebyla ve svém hodnocení důraznější. Jen pronesla: „ To nebude dobrý. Copak to nevidíš?“ Ani ona tehdy netušila, jak hodně to bude špatné. Domů jsme jeli pozdě, trval na tom, že mě doprovodí a dal by si kávu, samozřejmě u mě. Když bude jak myška, aby nevzbudil děti, nevidím v tom problém. Ten nastal, když se káva protáhla do ranních hodin a on se stále neměl k odchodu a ještě začal hlučně kašlat. To bylo moc i na mou soucitnou povahu, rychle jsem ho vypakovala. Nelíbilo se mu to, ale snad ho to poučilo, že nebude žádné příště pokud nedodrží co slíbil. Na čas jsem vynechala jeho návštěvy u mě. Snažil se to změnit. Běhal s květinami, sladkostmi a stále mi lichotil. Protože jsem opravdu nepoučitelná, opět jsem mu to zbaštila.

My ženský jsme opravdu zvláštní, někdy jako by nám vypadl mozek. Kamarádka se nechala tlouct od manžela a ještě řešila, zda si za to nemůže sama, že prý možná není něco v pořádku s ní. Ujistila jsem ji, že je vše v naprostém pořádku i barva jejích vlasů (blondýna), když mele takové nesmysly. On je agresivní nevyrovnaný tupec, jak jinak nazvat chlapa, který neustále vyhrožuje sebevraždou a když to nezabírá, jen tak podotkne: „ Tebe si vezmu sebou.“ Už s ním není, má jinou raritku, toho možná začne tlouct ona a zaslouženě!

Začal ke mně domů jezdit pravidelně a nenápadně mi začal vystrkovat ze skříňky mé věci, prý aby mi neválel oblečení po bytě. Pěkně se tu zabydloval, vždy přihodil dojemnou báchorku o smrti maminky v raném dětství nebo o těžkém dospívání, to aby mě náhodou nenapadlo dotknout se ho připomínkou, že tady bydlím já a ne on. Kdyby mi někdo tehdy nasypal zrní pod sklo, tak zobu dokud bych neměla hlavu na šrot. Neměla jsem důvod protestovat, chodil domů večer, byl ještě v té době pozorný, o víkendech vařil a májové pusy jsem se taky dočkala. Zvrat nastal, když cítil, že bude obtížné ho odsud vyštípat. Věčná kritika mého chování a oblékání, samozřejmě přitom používal oslovení miláčku. Roztahoval se tu čím dál víc. Začal být doma i přes den a chodil mě kontrolovat do práce. To mě nakoplo. Co si o sobě myslí, frajer jeden sebestřednej! Odcházím z domova v pidiminisukni a tílku velikosti kapesníku, zatarasil dveře a řve jak pominutý, že takhle nikam nepůjdu. Dostal dávku pepřáku a na týden je od něj pokoj. Nemá kde bydlet, musí hrát dle mých pravidel, doufám, že to nevydrží dlouho a odejde sám. Občas mě neudýchal a vypadl na celý den a noc, jenže se bohužel vždy vrátil.

Náhoda tomu chtěla, že jsem potkala dávnou kamarádku, ptala se zda je někdo v mém životě, samozřejmě nepřiznám jaký to je psychopat. Ani nemusím, stačilo říct, odkud pochází, ona se divně koukla, zeptala se na jméno a pak už jsem nevěděla, zda si ze mě hloupě utahuje nebo je to zlý sen, ze kterého se probudím. Vše do sebe zapadalo, ten lhář nechal vymřít celou rodinu, jen aby mohl říct, že se nemá kam uchýlit a na světě zůstal zcela sám a nepochopen.

Probudila se ve mně harpie křížená s medúzou. Ten nebude stačit otevírat dveře!

Mám štěstí, není doma, jen píšu sms, že je v jeho zájmu držet se ode mě hodně daleko. Okamžitě volá: „Miláčku, co se děje?“ „Miláčkem“ mě jen nanovo rozzuří. Vyhrožuji policií, to zabírá, kapituluje. S chutí vyhazuji jeho věci z mé skříňky do křoví před dům a pěkně bez tašek, ty mu nepatří! Je mi blaze při představě, jak se vzteká nad špinavým a potrhaným prádlem. Nejsem mstivá, jenže při balení těch jeho všivých krámů, jsem zjistila, že postrádám pár věcí, které se dozajista daly slušně zpeněžit. Aspoň už vím, za co mi kupoval kytky a pokaždé vyžadoval ponížené děkování a obdiv nad jeho štědrostí. S tímhle člověkem (dá li se tak nazvat) jsem vydržela půl roku omezování, šmírování a psychického vypětí. Dalších pár měsíců mě obtěžoval výlevy jak je ne dně. Doufám, že to dno mu dlouho vydrží a bude padat stále hlouběji.

Jsem zas o kousek silnější a vím, že to moje štěstíčko stále někde čeká. Mám se na co těšit. Jen co se oklepu, políčím si na něj!

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

(c) 2007 - 2021 Knihkupectví U Krumlů s.r.o. Krkonošská 196, Vrchlabí, IČO: 08677662 DIČ: CZ08677662, telefon: 499 421 524, e-mail: knihkupec@knihkupec.com vývoj, správa elektronického obchodu www.foxcom.eu XML Sitemap