Knihkupectví U Krumlů s.r.o.

knihkupec logo knihkupectví, knihkupec.com, s láskou ke knihám s nadšením pro vás, knihy skladem, expedujeme do 1 pracovního dne. Profesionální přesto lidský přístup. Contact Details:
Main address: Krkonošská 196 543 01 Vrchlabí, Česká Republika ,
Tel:(420) 499 421 524, E-mail: knihkupec(at)knihkupec.com

JAK ZÍSKAT

POŠTOVNÉ ZDARMA?

podrobnosti zde

Expedice, způsoby platby a odeslání

Čtení na pokračování

Publikování nebo šíření obsahu https://www.knihkupec.com/ je bez písemného souhlasu Knihkupectví U Krumlů s.r.o. zakázáno.

Proč jsem se nestal Rychlým šípem

Proč jsem se nestal Rychlým šípem - Eduard Freisler

39. Cizinec

Když jsem jí dal podepsanej sešítek, vyměnila si brýle i obličej. Všem oznámila, že takový rošťák mezi nima nemá místo a tak jsem zase putoval do poslední lavice. Už jsem si docela zvykal. Můj novej soused se jmenoval Borhandl. Moc toho nenamluvil, jenom si pořád maloval takový ty bitvy na papíře. Byl dost pomalej, ale nerušil a tak vyhovoval. Ostatní byli stejní jako na Žižkově, akorát byli její. Jako uplácaní z plastelíny. Zdálo se mi, že těm jsem až tak moc jako grázl nevadil. Jen tu a tam mě někdo zmlátil, hlavně Dýzl, kterej se v tom přímo vyžíval. Na něj jsem neměl šanci. Určitě se už velkej narodil a pak ještě vyrostl. Měl mámu v mlíkárně, nosil si svačiny tak velký, že na ně mohl mít klidně vozejk a když je stačil o přestávce sníst, tak mě tréninkově vzadu za lavicema zbušil. Když přišla Formanová, řekla mi, abych se upravil, přitom vzdychla, jako že jsem nenapravitelnej, ale nikdy nehledala toho druhýho, co se pral se mnou. Borhandl zvedl oči od války a řekl:

– Co po ní chceš, dyť je blbá. A válčil dál.

Naši chodili do práce ještě byla tma a vraceli se, už byla zase. Ségra jezdila do školy až někam do Prahy a taky jsem ji moc neviděl. Když jo, stejně jsme si toho moc neřekli. Sedum let byl pro ni a nakonec i pro mě nepřekonatelnej rozdíl. Byl jsem pro ni usoplenej prcek. Babička šetřila na domek se zahrádkou a poslední dobou mě vychovávala šlauchem na stáčení vína. Všichni si mysleli, že už je stará a nemá takovou sílu. Ale měla a já měl od toho šlauchu jelita na několik dní. Jedinej, kdo mě dokázal vyslechnout, byl Brek, ale ten zase nemluvil a nemohl poradit. Dokonce mi i několikrát zavařil. Když jsem ráno vyrážel do školy, prosmýknul se v brance kolem mě a byl v tahu. Než jsem ho našel, už se učili. Zápis byl jako vždy důkladnej.

Váš Eda přišel dnes do školy až na druhou vyučovací hodinu. Byl celý uřícený a vymlouval se na vašeho Breka. Není přípustné a omluvitelné, aby se toto opakovalo.

Postarejte se prosím o nápravu a podejte mi zprávu.

tř. uč. Formanová

Sešítek dostal Lochman, aby ho předal u nás. Odmítal všecko, co jsem mu za něj nabízel. Viditelně se těšil, že uvidí, jak dostanu hned mezi dveřma. Na zahradu nás vpustila babička. Přečetla si psaní od úči, vykouzlila šlauch a vytřískala nás oba. Ječeli jsme úplně stejně. Když se unavila, skončila a odešla. Zůstali jsme se svejma jelitama na zadkách. Lochman si utřel ubrečený brejle a řekl:

– Víš, mě taky doma bijou. Už nebudu proti tobě!

Už jsem neměl jenom Brůhovi. Můj novej kamarád se jmenoval Lochman. Moc mi to ve škole nepomohlo, protože Dýzl nás zmlátil oba, ale aspoň jsem tam někoho měl. A mít někoho je hezký. Na fotbalovej zápas naší třídy jsme šli jenom na kukačku. Hráli jenom »ti hodní«. Pak ale dostal Hrablec do nosu a červená byla všude. Nejdřív přemlouvali Formanovou, pak mě. Oba jsme se nechali. Ona dýl. Brzy jsme vyrovnali. Fotbal jsem uměl. Kopal jsem na Mohykánovi každej den na opravdickou bránu. Vyhráli jsme 6 : 3 a holky si dokonce vzpomněly, jak se jmenuju. Dýzl mě tréninkově nakopnul a dodal:

– No tak vidíš, vole! A snad poprvé mě nezbušil.

Druhej den se půjčovaly knížky. Jednu jsem dostal i já. Formanová mi řekla Edo a pochválila mě na hřišti. Hned přidala, že ale jediná naše starost je škola, jinak že nebudeme kamarádi. Fotbalem si peníze ještě nikdo nevydělal. Byla doma všude.

Knížku jsem venku půjčil Lochmanovi. Ze vzteku jsme šli domů jinudy. U kostela mi Pepík tajuplně prozradil, že se ještě nenarodil frajer, kterej by obešel celej kostel po kamenný římse. Začal u malejch dvířek do sakristie. Spěchal jsem za ním, abych mu ohlásil, že takovej frajer už tady je. Spadli jsme na stejným místě. Druhej pokus dopadnul na chlup stejně. Zůstali jsme dole na trávníku a poslouchali. Pokoušel se někdo další. Lochman je znal všechny. Louček, Zach a Řeháček se ségrou. Už jsme mohli být docela slušná parta. Udělali jsme ještě jeden lezeckej pokus. Výsledek byl stejnej. Vlastně ne. Lochman si udělal skobu a viditelně ztratil náladu. Ale parta by se nám líbila všem. Potřebovali jsme vlajku a samo bunkr. Všechno muselo bejt tajný na život a smrt. Nechali jsme to na sobotu. Jana řekla, že když jí nevememe, všechno řekne doma. Úplně jsem viděl sebe a ségru. Domu jsem přišel nadmíru spokojenej. Jen ze zvyku jsem sáhnul do skrýše za brankou. Něco jsem nahmátnul. Srdce se mi zastavilo. Na dlani jsem měl úplně nový táčko. Venca splnil slovo. Teprve teď jsem si uvědomil, že vlastně budu ve dvou partách.

To určitě nebude dobrý, říkal jsem si ještě večer, když jsem se převaloval v peřinách. Usnul jsem, až když jsem pod polštářem nahmatal ten novej kaťan. Zdálo se mi, že slyším dědu, jak vypráví něco o dvou židlích. Konec ale neřekl. Sen asi usnul taky.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

(c) 2007 - 2021 Knihkupectví U Krumlů s.r.o. Krkonošská 196, Vrchlabí, IČO: 08677662 DIČ: CZ08677662, telefon: 499 421 524, e-mail: knihkupec@knihkupec.com vývoj, správa elektronického obchodu www.foxcom.eu XML Sitemap