Knihkupectví U Krumlů s.r.o.

knihkupec logo knihkupectví, knihkupec.com, s láskou ke knihám s nadšením pro vás, knihy skladem, expedujeme do 1 pracovního dne. Profesionální přesto lidský přístup. Contact Details:
Main address: Krkonošská 196 543 01 Vrchlabí, Česká Republika ,
Tel:(420) 499 421 524, E-mail: knihkupec(at)knihkupec.com

KNIHKUPCŮV TIP!

Zajímají Vás knižní novinky
a naše akční nabídky?

Chcete pravidelně dostávat
informace na Váš e-mail?

Přihlašte se k odběru našeho NEWSLETTERU!

Nabídky knih

Čtení na pokračování

Publikování nebo šíření obsahu https://www.knihkupec.com/ je bez písemného souhlasu Knihkupectví U Krumlů s.r.o. zakázáno.

Proč jsem se nestal Rychlým šípem

Proč jsem se nestal Rychlým šípem - Eduard Freisler

51. Sestřička

Pepík Lochman skoro celý odpoledne nemluvil. Byl divnej. Většinou totiž blafal až moc. Při fotbale dostal dvakrát housle a zavinil góla. To už bylo podezřelý, tak jsem na něj uhodil. Říkal, že se nic neděje, ale sám tomu nevěřil. Nechal jsem ho, protože jsem věděl že chce začít sám. Lezlo to z něj jak z chlupatý deky. Bylo ale vidět, že se mu ulevuje. Začal tím, že jeho táta vlastně není jeho, protože je druhej a takovej už není táta. Radek mu řekl, že takovejm se říká macech, ale někdy jsou lepší než ty opravdický. Pepík pokračoval, že máma teď nosila obrovský břicho a doma byla pořád nějaká šuškačka. Teprve včera, než mámu odvezli do nemocnice, tak si ho zavolala a vedla takový ty řeči, jako že už je velkej chlap a tak. Když malýmu klukovi začnou povídat o velkým chlapovi, tak něco lítá ve vzduchu. Brůháci se začali chechtat a řekli mu, že tohleto určitě ve vzduchu lítat nebude, protože u Lochmanů budou mít malýho cvikýře a ten bude akorát řvát a pořád se pokaďovat. Pepa pokračoval, že až teda budou mít tu sestřičku, jak máma říkala, tak bude vlastně mámina a tátova, jeho nebude a on tak zůstane úplně cizí. Pepík Brůha mu řekl, že to je pěkná volovina, naopak to bude mít lepší, protože na něj budou mít málo času a před tím prtětem ho nebudou řezat, protože se budou stydět. Víťa přidal, že mít ségru je docela bezva, protože doma je alespoň prča, pořád se něco děje a občas se dá na ní něco svést.

– Bejt jedináček je blbý, řekl Radek a najednou byl takovej jinej, jakoby zamyšlenej a koukal někam za nás. Věděl to dobře. Radek byl jedináček. Brůháci přidali, že bejt sám u stolu je pěkná otrava a člověk se nemůže ani parádně poprat.

– Vám se to kecá, když vás je devět nebo deset, hlasitě přemítal Lochman.

– To je pravda, přiznal Venca.

My nikdy nevíme, kolik nás bude. Táta je ještě jura, skončil Venca a rozchechtal se. Jura totiž znamená, že takovej chlap ještě může mít děti. Zeptal jsem se Pepíka, kdy máma jela do tý nemocnice. Řekl mi, že někdy v noci, když ještě spal. Píta zamudrcoval, že to je ještě dost času, když je tam tak krátkou dobu. Eva Brůhová mu řekla, že je prdlouš, protože udělaný je to už dávno a v nemocnici se jen narodí právě z toho velkýho břicha. Tam to prtě totiž roste až do tý doby než může samo do světa. Pak ho máma stejně musí ještě kojit z prsa, protože nic jiného ještě nejí. My, co jsme ještě tolik nevěděli, měli oči vykulený, aby nám nic neušlo.

– To není pravda, řekla malá Jana. Malý děti nosí čáp, skončila.

Začali jsme se smát a ona se rozbrečela. Byla malá a věděla ještě větší prd než my.

– Táta pořád lítá k Bínnům, protože my telefon nemáme, a jak je nervózní, tak se chová jak dobře placenej šašek.

Pak nám vyprávěl, jak táta ráno chtěl udělat čaj, ale zapomněl dát do konvice vodu a když ji pak vzal vařící do ruky, tak se mu přilepily prsty, začal křičet, vylít ven a dveře se za ním zavřely. Skákal na ulici s čajníkem přilepeným na ruku jen tak v pyžamu a lidi si mysleli, že se zbláznil. To se nám moc líbilo, začali jsme si hrát na starýho Lochmana, jak skáče na ulici a ječí. Asi jsme u toho moc řvali, protože z okna vykoukla paní Bínnová a sjela nás. My jsme ale viděli Pepíka, jak vozí to malý v kočáru a pořád ho přebaluje, protože je buď počůraný, nebo pokaděný. To se nám líbilo.

Pak už nás to nebavilo, tak jsme jen tak dřepěli a nic neříkali. Eva se ptala, se ta malá bude jmenovat. Lochman to nevěděl, tak jsme mu hned radili. Nějaký jména byly docela dobrý, třeba Libuše, co věděla věci i sto let dopředu, nebo Hrdličková, protože tak se jmenovala ředitelka školy. Trefu tomu dal Pavlík, kterej prohlásil, že nejlepší by bylo, kdyby se jmenovala Vinnetou.

Od Bínnů vylít starej Lochman, už neměl pyžamo, ale zase řval a házel nás jednoho po druhým do vejšky. Pak se velkej a malej Lochman vzali do náruče, mačkali se a měli se rádi. Do nemocnice můžou už zítra ráno a my jsme se radovali taky. Jenom Pepa chvílema koukal trochu přitrouble, protože při tom indiánským tanci mu táta pošeptal, že ta sestřička vlastně není sestřička a jmenovat se bude Honzík.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

(c) 2007 - 2021 Knihkupectví U Krumlů s.r.o. Krkonošská 196, Vrchlabí, IČO: 08677662 DIČ: CZ08677662, telefon: 499 421 524, e-mail: knihkupec@knihkupec.com vývoj, správa elektronického obchodu www.foxcom.eu XML Sitemap