Knihkupectví U Krumlů s.r.o.

knihkupec logo knihkupectví, knihkupec.com, s láskou ke knihám s nadšením pro vás, knihy skladem, expedujeme do 1 pracovního dne. Profesionální přesto lidský přístup. Contact Details:
Main address: Krkonošská 196 543 01 Vrchlabí, Česká Republika ,
Tel:(420) 499 421 524, E-mail: knihkupec(at)knihkupec.com

KNIHKUPCŮV TIP!

Zajímají Vás knižní novinky
a naše akční nabídky?

Chcete pravidelně dostávat
informace na Váš e-mail?

Přihlašte se k odběru našeho NEWSLETTERU!

Nabídky knih

Čtení na pokračování

Publikování nebo šíření obsahu https://www.knihkupec.com/ je bez písemného souhlasu Knihkupectví U Krumlů s.r.o. zakázáno.

Proč jsem se nestal Rychlým šípem

Proč jsem se nestal Rychlým šípem - Eduard Freisler

56. Pohřeb

Všichni Brůhovic kluci měli červený oči. Byly to oči, co by brečely, ale nemůžou, protože jsou chlapský. Bulej jenom ženský.

Franta Brůha umřel. Ne normálně jako starý lidi, když už musej odejít, ale byl zastřelenej. Zastřelenej na vojně. Nikdo s nikým neválčil a Frantu stejně trefili. Pepík se mnou seděl na zídce a pomalu vyprávěl. Fanda byl pohraničník až někde na Šumavě a hlídal, aby k nám nikdo nevlez. Stalo se ale něco opačnýho. Dva kluci od něj z roty to chtěli vzít za »čáru« a jak na ně zařval, práskli to po něm. Trefili ho.

Teď ležel v rakvi a určitě ještě pořád nevěděl, proč musel umřít. Nevěděl to ani jeho táta, máma, ostatní Brůháci, nevěděli jsme to ani my. Na chodníku stáli vojáci v helmách, típli obrovskejma botama cigára, srovnali se za sebe, nandali si na pušky dlouhý blejskavý bajonety. Udělali se děsně smutný a když se vůz taženej koňma černejma jako noc pohnul, pomalu se houpali na stejnou nohu za ním. Muzika hrála stejnou. Paní Brůhová šlapala za rakví a pod závojem plakala na silnici. Byla hrozně malinkatá. Brůha sice nebrečel, ale byl tak skrčenej, že byl stejně mrňavej jako ona. Na každej smutnej krok vždycky bouchly bagančata těch zamračenejch vojáků, co šli hned za nima. Na vršovickým hřbitově mluvil pan farář, a díra, co na rakev čekala, byla ponurá a rozšklebená jako černá cesta ke smrti. Paní Brůhová vypadala, jako že chce skočit za Fandou a být s ním. Vojáci namířili na nebe a najednou vystřelili na pána boha, jako by za to moh. Pak se všichni pomalu rozcházeli a tři voskoví chlapi lopatama házeli dolů hlínu, a zvuky, co vycházely zdola, vypadaly, jako by někdo bouchal na velký dřevěný vrata. Napadlo mě, jestli to není Franta a bouchá, aby moh zpátky k nám.

U Brůhů v domě i na zahradě byla spousta kytek, jídla a pití. Paní bytná už neměla brečení, jenom koukala před sebe. Lidi z ulice k ní chodili, vždycky jí něco pošeptali, hlava jí zase poklesla a už jenom vzdychla. Vypadala, jako smutnej uzlíček. Byl bych jí pověděl něco veselýho, ale na nic jsem nepřišel. Tak jsem na ní jen koukal, ona si mě všimla, sundala ten černej závoj a dala mi pusu, takovou, co uměj jenom mámy a už nikdo jinej.

Seděli jsme v sadu, kousali kyselý jablka a každej vyprávěl o někom, koho měl rád. Kluci Brůhovi mlčeli. Fanda už nebyl. Radek Zach povídal o malým pejskovi, co ho našel uvázanýho samotnýho v lese bez pána. Strašně dlouho trvalo, než začal mít někoho rád. Jednoho dne zmizel a už se nikdy nevrátil. Asi šel hledat toho člověka, co ho přivázal k tomu stromu.

– Táta povídal, že když má někdo někoho rád, je jako jeho otrok až do smrti, řekl Radek a hned se zarazil, protože si uvědomil, že tady sedějí tři kluci, kteří mají taky někoho rádi, ale už za ním jít nemůžou.

Ticho nahonem zahnal Louček. V zahradě prej našli poštolku, co měla pochroumaný křídlo asi o dráty, co vedly vzduchem. Starej Louček jí křídlo zpevnil nějakým klacíkem a John Silver, tak se ten poštolák jmenoval, když pak chodil po zahradě, tak se houpal na svejch křivejch nohách jako ten slavnej pirát.

– Jednoho krásnýho dne, už když měl křídlo uzdravený, najednou zamával a uletěl do slunce. Táta mi řek, že uletěl za svobodou, poněvadž je vzácnější než vězení, který je celý z pravýho zlata.

Koukal při tom nahoru a já věděl, že tam někde vidí toho svýho Silvera. Venca Brůhů taky koukal na nebe a pak úplně potichounce zašeptal:

– Jestli brácha odešel za svobodou, tak mu to teda fakt přeju.

Slzy mu pomalu stejkaly po tvářích a my všichni se honem koukali jinam.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

(c) 2007 - 2021 Knihkupectví U Krumlů s.r.o. Krkonošská 196, Vrchlabí, IČO: 08677662 DIČ: CZ08677662, telefon: 499 421 524, e-mail: knihkupec@knihkupec.com vývoj, správa elektronického obchodu www.foxcom.eu XML Sitemap