Knihkupectví U Krumlů s.r.o.

knihkupec logo knihkupectví, knihkupec.com, s láskou ke knihám s nadšením pro vás, knihy skladem, expedujeme do 1 pracovního dne. Profesionální přesto lidský přístup. Contact Details:
Main address: Krkonošská 196 543 01 Vrchlabí, Česká Republika ,
Tel:(420) 499 421 524, E-mail: knihkupec(at)knihkupec.com

KNIHKUPCŮV TIP!

Zajímají Vás knižní novinky
a naše akční nabídky?

Chcete pravidelně dostávat
informace na Váš e-mail?

Přihlašte se k odběru našeho NEWSLETTERU!

Nabídky knih

Čtení na pokračování

Publikování nebo šíření obsahu https://www.knihkupec.com/ je bez písemného souhlasu Knihkupectví U Krumlů s.r.o. zakázáno.

Proč jsem se nestal Rychlým šípem

Proč jsem se nestal Rychlým šípem - Eduard Freisler

63. Čajník

Zima přináší spoustu věcí. Prímovejch a míň prímovejch. Bezva je sníh, sáňkování, prázdniny, ale taky kosa, která ti zaleze do bot a sežere nohy až do kosti. Táta vymyslel na zimu grog. Je na ohřátí těla a dobře voní. Jak napadne sníh, jsem najednou velkej a můžu sám bez dozoru sypat popelem chodník a můžu topit ve všech kamnech, co máme doma, a určitě se nespálím, protože jsem šikovnej. Uhlí tahám v kýblech ze sklepa a nebojim se říct, že jsou těžký jako kráva. Pokoušel jsem se sice vyvlíknout, jako že když budu nosit těžký, budu mít zkřivenou páteř, ale táta ani nezved brejle a řek, abych si toho tolik nebral. Máma zimu přímo miluje. Vytáháme, a to hlavně já, všechny koberce ven, rozmotáme je na sněhu a bušíme do nich klepáčema, až je všecko, co se tam za rok usadilo a vysavač to nevezme, venku. Tak přesně to vždycky řekne máma. Zimu mám rád.

Babička tvrdí, že boží den začíná pomodlením, rádio vítá ráno rozcvičkou při kapele a chlap radí jak cvičit vesele a zdravě. Já necvičím ani se nemodlím, začínám den snídaní. Není to sice jak má být, ale je to príma. Pak tašku na záda a do školy. Když se mi daří, jdu rači dřív. Rád vidím věci svejma vočima. Vyprávění není opravdický. Dneska ráno jsem zase musel tajně vylejt čaj. Nevím, jak to babička dokázala, ale něco tak nepolykatelnýho se snad uvařit ani nedá. Děda, kterej byl dycky hrozně hodnej a nikdy si nestěžoval, vždycky zavřel oči, vypil hrníček najednou a smutně konstatoval:

– Maruško, ten čaj má dnes nějakou velmi zvláštní chuť.

Táta si jen cucnul a hrozně zařval:

– Sakra, matko, co je v tom čaji zase za sračky! Praštil hrnkem a odjel do práce. Já neudělal ani jedno ani druhý. Číhal jsem, až se babča koukne jinam a pak jsem obsah hrníčku vychrstnul do umyvadla a hurá do školy.

Skoro mi vyšlo vítězný dopoledne, ale poslední hodinu si na mě Formanová přece jen vzpomněla. Řekla něco jako, Edo, ty mě snad přivedeš do hrobu a dopsala k včerejší poznámce druhou sloku.

8. 3. Včera měl Eda pěkný výkres, ale už 2x vázl v počtech. str. 54 d. Form.

9. 3. Počty se rozhýbaly, zase básničky váznou. Formanová

Moc toho nevymejšlela, ale byla pilná. Jako by věděla, co bude doma.

Máma: Poznámka?

Já: Hmm.

Máma: Zítra nikam!

A bylo.

Než nás Formanová vypustila, neodpustila si kratičkej projev. Sněhová pokrývka slézá následkem sílících slunečních paprsků dolů. Dávejte pozor, sníh je mokrý a těžký. Zkrátka abysme se nekoulovali.

Strhla se válka jako nikdy. Koule byly tvrdý jako šutr a rychlý jako blesk. Hnali jsme se až ke kostelu a pořád pálili, až jsme měli ruce samej oheň. Někdo vymyslel, že kdo kostel přehodí, je frajer frajerů. Koule frčely nahoru, až věžní hodiny vypadaly, jako když maji neštovice a někdo je natřel pudrem. Pak přehodil Hrablec a hned s ním já. Byli jsme frajeři. Vteřinu na to prosoptil kolem rohu kostelník Koďousek. Dvoum nebo třem, co měl nejblíž, vrazil facku a jak se rychle objevil, tak zmizel. Koukali jsme po sobě jako vopařený. Voživil nás až rozchechtanej Zach. Vyprávěl nám, jak na druhý straně hrabal Koďousek sníh, když vedle něj na to čistý žuchla koule. Zved hlavu, aby se podíval, z kterýho nebe přiletěla a jak čuměl nahoru, tak mu ta druhá zaplácla voko. Zařval, praštil hrablem a zmizel za rohem. Teď jsme se chechtali zase my. Už jsme věděli, proč byl tak načuřenej, když přilít. Culil jsem se až domu.

Naši seděli v kuchyni a táta zase »stavěl« domek. Přitom vstal a nalil si čaj z konvice, co stála na kamnech. Trochu upil a znova strašlivě zařval. Vrhnul se k čajníku, vytrhnul pokličku a obsah vylil do umyvadla. Pak oněměl. Babička se jako myška vytratila z kuchyně. Táta se beze slova rozhlížel, jako by chtěl vraždit. Když jí očima nenašel, zachrochtal jako rozzuřenej kňour, čapnul tu těžkou kovovou konvici a naráz ji prohodil zavřeným oknem na zahradu. Stál v prostředku místnosti a dejchal nahoru a dolu. Pak odešel a praštil za sebou dveřma, až rozhejbal barák. Když se vrátil, nes překližku, natlouk jí místo toho rozbitýho okna, řek mi, abych zejtra koupil sklo, jinak tady všichni zmrznem. Zase odešel, ale už se nevrátil.

Máma nakoukla do umyvadla, vzdychla si až odspoda a vyndala na stůl slizkou a odpornou drátěnku. Vařili jsme jí v konvici s čajem nejmíň tejden. Byla z toho tak vedle, že mi podepsala pozec, a ani nepřidala oblíbenýho zaracha.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

(c) 2007 - 2021 Knihkupectví U Krumlů s.r.o. Krkonošská 196, Vrchlabí, IČO: 08677662 DIČ: CZ08677662, telefon: 499 421 524, e-mail: knihkupec@knihkupec.com vývoj, správa elektronického obchodu www.foxcom.eu XML Sitemap