Knihkupectví U Krumlů s.r.o.

knihkupec logo knihkupectví, knihkupec.com, s láskou ke knihám s nadšením pro vás, knihy skladem, expedujeme do 1 pracovního dne. Profesionální přesto lidský přístup. Contact Details:
Main address: Krkonošská 196 543 01 Vrchlabí, Česká Republika ,
Tel:(420) 499 421 524, E-mail: knihkupec(at)knihkupec.com

KNIHKUPCŮV TIP!

Zajímají Vás knižní novinky
a naše akční nabídky?

Chcete pravidelně dostávat
informace na Váš e-mail?

Přihlašte se k odběru našeho NEWSLETTERU!

Nabídky knih

Čtení na pokračování

Publikování nebo šíření obsahu https://www.knihkupec.com/ je bez písemného souhlasu Knihkupectví U Krumlů s.r.o. zakázáno.

Proč jsem se nestal Rychlým šípem

Proč jsem se nestal Rychlým šípem - Eduard Freisler

67. Soutěž

Formanová těšila celou třídu, co zase provedl žák naší třídy. Vyloženě si bahnila v tom, jak je tajuplná a dramatická. Asi by byla pěkně našňupnutá, kdyby věděla, že to tak není. Já totiž věděl. Mluvila o mně. Už jsem byl dost vyčůranej na to, abych jí kazil radost. Dostal bych pozec. Učitel, když chce někoho umejt, dokáže si najít. Já byl od Formanový mytej dennodenně. Srabácky jsem mlčel převlečenej za studenou palačinku. Díky tomu jsme se dozvěděli, že hasiči a letectvo měli pohotovost, geofyzikální ústav byl nejméně hodinu bez ostrahy, pan Rehádek si nakřápnul fungl novou motoristickou přilbu. To všechno kvůlivá tomu, že jeden lajdák si usmyslil, že se zahnízdí na stromě, aby se zajisté vyhnul povinné školní docházce. Přecenil svoje síly a tak vám ho mohu představit. Odhalila mě jako toho největšího bídáka, co má místo jen a jen v polepšovně.

Protože mě ostatní neodsoudili dost hlasitě, přidala tréninkovej pozec. Bylo tam něco jako že jsem zase přišel neupravenej, rozcuchanej a uřícenej. Žádná fantazie. Formanová už nám viditelně stárnula. Poznámku sice ukončila, aby mi táta domluvil, ale kdyby věděla, že je na tejden pryč a máma vejprask vždycky za chvíli vzdá, protože jí o mě rozbolej ruce, tak by mě určitě s radostí zmlátila sama. To ale nešlo, tak vybalila další překvapení.

Bude prováděn sběr starého železa a to soutěžním způsobem. Vítězná třída pojede autokarem k dodatečně vybranému hradu, možná až na Slovensko. Lochman mi honem pošeptal, že to bude určitě Novej Hrádek v Krčáku a oba jsme se rozchechtali, jak budou čumět na pár těch rozvalin, ruce vytahaný od sbírání železa až do mechovatýho mechu. Formanová nás hned vyhmátla a ujistila, že nikdo nemá na výlet předplacené místo, i kdyby sám odevzdal třeba celou tunu železa. Asi jí byly jasný obě věci. Soutěž vyhraje její třída a my s Lochmanem nepojedeme. Neměla mě ráda. Neměl jsem ji rád.

Celý měsíc bude vybírat útržky ze sběrny. Ředitelství pak vydá výsledky a co to bude znamenat pro vítěznou třídu, všichni víme. Rozdělili jsme si úkoly. Na několika místech jsme sběr připravili a pak ho najednou odvezli. Po třech tejdnech jsme měli víc než 350 kilo a v okolí Spořilova neexistoval kousek nezamčenýho železa. Už bysme si rozdělovali místa v autobuse, kdyby nepřišla Jana Pavlíčková s tím, že její máma viděla v ředitelně papír, na kterym měla 5 C nasbíráno skoro 500 kilo. Věděli jsme, že takhle se vyhrát nedá. Jediný řešení bylo koupit železo přímo ve sběrně. Zbejvalo jen zjistit, jaký víno ten děda ze sběrny pije. Jaký, zjistěj holky zítra. Provedly akci bezchybně. Červený. Už jsme nenechali nic náhodě. Peníze jsme vybrali, jako že jdeme do divadla a šli na věc. Vybraný lidi vešli do sběrny a my ostatní čekali v první uličce, kam nebylo vidět. Přišli za pár minut. Měli jsme vyhráno. V uličce vypuknul pravej brazilskej karneval. Ječeli jsme a tančili. Někdo sám, jiný po dvou a přitom všichni pohromadě. Už jsme upocený seděli na lavičkách u pošty, když se najednou začali hádat. Někdo totiž tvrdil, že to, co jsme udělali, je nefér a když vyhrajem, tak to bude nezasloužený. Diskutovali jsme jako velký. Teprve když promluvil každej, tak jsme zjistili, že vlastně až tak o čestnost nejde, některý lidi se jenom bojej, že kdyby to prasklo, tak by se mluvilo taky o nich. Stačilo jim slíbit, že kdyby k tomu došlo, tak se jejich jména nikdo nedozví a už jsme zase byli pohromadě. Najednou se mi začal dělat obrázek, jakej je obrovskej rozdíl mezi lidma, který spolu bejt musej, a mezi těma, který chtěj. V takový školní třídě to vždycky táhne pár borců, který ji buď vydřou až ke slunci, nebo přitom sami shořej jako ten boreček Ikaros, co tam fakt dolítnul, ale když se mu roztekly voskový křídla, zfrčel dolu a šel kukat. V partě je to úplně jiný, ale o tom se spousta lidí vůbec nedozví.

Formanová šla do hlavní školy zjistit, jak jsme dopadli. Čekali jsme na schodech. Když vyšla, zářila. Oznámila, že jsme se umístili na překrásném druhém místě a udělali jí obrovskou radost. Pátá cé nás předstihla o pouhých patnáct kilo. Když jsme odcházeli, vypadali jsme jako český páni, když na ně čekal už jen kat Mydlář.

Dýzl na všecky vrhal děsňácký pohledy a pak řekl:

– Vy, co jste byli strachy připosraný, můžete klidně spát. Vyhrát se nedalo, i kdyby jsme ukradli Vítkovický železárny. Céčko mělo svýho dědka přímo v ředitelně a ne ve sběrně jako my.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

(c) 2007 - 2021 Knihkupectví U Krumlů s.r.o. Krkonošská 196, Vrchlabí, IČO: 08677662 DIČ: CZ08677662, telefon: 499 421 524, e-mail: knihkupec@knihkupec.com vývoj, správa elektronického obchodu www.foxcom.eu XML Sitemap