Autorka knihy Narozena pod toulavou hvězdou, Zuzana Kulhánková nese už od dětství tíhu dálek, která ji zavedla do zajímavých koutů Evropy, Severní a Latinské Ameriky a rovníkové Afriky. Cestování jí kromě setkání se zajímavými místy a lidmi přináší i sebepoznání, příležitost k procvičení jazyků a inspiraci pro psaní příběhů. Naposledy pověsila klobouk v městečku, kam vede cesta pouze po moři nebo vzduchem. "Povídky o Kanadě vznikly na popud kamarádů, kteří chtějí vědět, jak tu žijeme."

Už dlouho tu nebyla kniha o osobním rozvoji, která by přinesla něco úplně nového. Čekání je u konce. Kniha Náboj konfrontuje naše vlastní představy o tom, co nás jako lidi pohání vpřed, a po jejím přečtení najdete nový vnitřní náboj, silnější, než jste si kdy dokázali představit.

V knize Náboj Brendon Burchard ukazuje, že jediným způsobem, jak významně zvýšit kvalitu našeho života, je aktivovat deset lidských pohonných sil. Tyto pohonné síly jsou naše touhy po aktivnějším řízení, změně, výzvách, tvůrčím vyjádření a vědomí. Formují všechno, co si v životě myslíme, cítíme a co děláme, takže jejich pochopení a ovládnutí je pro náš úspěch a štěstí zásadní. Strategické opakované aktivování těchto pohonných sil je nejrychlejší cesta k plně nabitému životu.

Ovládnutí našich pohonných sil není snadné. Proto Brendon vymyslel to, čemu říká "aktivátory" lidského prožívání - tedy sérii účinných, ale jednoduchých opatření, díky nimž můžete radikálně zvýšit hladinu energie, zájmu a naplnění ve všech oblastech vašeho života.

To, co Brendon v knize Náboj odhaluje, vás překvapí a zaujme. Věděli jste, že většina způsobů, jakými se snažíme vyhovět našim přáním a touhám, je ve skutečnosti kontraproduktivní? Ačkoliv máme hlubokou touhu po změně, příliš často v životě nedokážeme učinit takovou změnu, abychom cítili více živosti a smyslu. Brendon nám pomáhá tyto chyby překonat a objasňuje způsob, jak strategicky a inteligentně aktivovat deset lidských pohonných sil, abychom dosáhli jedné věci, kterou všichni chceme: ŽIVOTNÍ NÁBOJ!

Louisa a Ludovic se vydají na cestu kolem světa. Jsou šťastně zamilovaní, plánují společný život. Zastávka na ostrově Stromness, obývaném jen tučňáky, lachtany a rypouši, se jim stane osudnou. Ocitnou se náhle sami, bez lodi, bez jídla, bez komunikačních prostředků.

V současném světě se stále víc projevuje zájem o to, co přesahuje naši fyzickou existenci. Fenomén, spjatý s mým rodným krajem, jsem popsal v knize Tajemství bohyní na Žítkové. Tato kniha je o vědoucích lidech, kteří byli odedávna součástí životů obyvatel krajiny kolem nás. Vypravil jsem se za nimi nejen na Moravské Kopanice, ale i na slovenské Poloniny a do polského Podlesí. Je svědectvím o setkáních s vědmami, šeptuchami, s bohyněmi, většinou překvapivě prostými, pokornými lidmi.

Moje putování bylo vyvoláno snahou přispět k pochopení jejich příběhů a skrze ně i našich současných životů. Byla to pro mě nesmírně objevná setkání a věřím, že obohatí i váš život. Že do něj vnese poznání a poselství, které jsem vyslechnul a zaznamenal já sám.

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a novinář Aleš Palán.

Právě Svatošová před lety přišla s myšlenkami hospicové paliativní péče. Byla to ona, kdo v Červeném Kostelci iniciovala první český hospic. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím. Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jaký na ni měl P. Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu.

V mnoha hospicích najdeme citát: „Našim cílem je naplnit dny životem, nikoliv život dny.“ Autorka tohoto výroku Marie Svatošová dokázala životem naplnit celý svůj život. A nejen životem, také smyslem a neokázalou službou.

„Nikdy bych nečekal, že by se o smrti dalo mluvit pozitivně. Paní doktorka Svatošová to dokáže. Nechci říct, že se po rozhovoru s ní budete na smrt těšit, ale nebudete se jí tolik bát,“ říká k obsahu knihy herec a moderátor Marek Eben. „Nicméně přeji všem pevné zdraví,“ dodává.

May Fitzgeraldová získala všechno, po čem kdy toužila. Léta se trápila tím, že je tlustá a nemožná, a zoufale se snažila najít lásku. Teď ale žije konečně tak, jak si vždycky přála, a navíc potkala muže svých snů. Tohle by přece nemělo mít chybu - šla za hlasem svého srdce a ten ji dovedl až ke splnění všech tajných přání. Jenže s tím, jak se May rozjíždí úspěšná kariéra spisovatelky, se také znovu objeví její démoni. Opět se cítit nejistá a začíná podléhat touze po uznání a pozlátku slávy. Její vysněný přítel Ben přestává její chování zvládat a zdá se, že konec jejich vztahu je na dohled. Povede se to May ještě zvrátit a dokáže, že je opravdu možné být nejšťastnější na světě?

Tato knížka volně navazuje na knihu Štěstí, láska, čokoláda.

Žijeme ve zvláštní době, jež se zdá být každým rokem podivnější. Mnozí lidé si kladou otázky: Co se to na Zemi odehrává? Co se stalo s lidstvem a Zemí zejména v posledních letech? Proč se to děje? A jak to všechno skončí?

Kniha „Neposlušnost lásky“ poskytuje na tyto otázky k současné situaci ve světě jasná, ba někdy překvapivá vysvětlení. Christina vyzývá k větší odvaze a lidskosti, k nenásilnému odporu proti společenskému systému, který je lásce vzdálen natolik, že bezohledně ničí přírodu a prohlašuje lži, manipulace, agrese či války za normu.

Navzdory všem těmto nekalostem však Christina vykresluje velmi pozitivní obraz budoucnosti naší planety. Fascinujícím a pro každého srozumitelným způsobem objasňuje, že člověk je od přírody laskavá a milující bytost; že je tedy jen otázkou času, kdy se současný systém negativity rozpadne z nitra sám a nahradí jej nová forma soužití založená na míru, svobodě a vzájemném respektu. Na Zemi se každý den probouzí stále víc a více lidí, spojují se mezi sebou a vytvářejí mohutný svě-telný impuls změny. Tichou revoluci neposlušnosti lásky již nelze zastavit.

Cesta do Compostely! Pouť vyšlapaná už milióny opánků (i goretexové obuvi), opředená legendami, vedoucí úchvatnou přírodou i podél autostrád. Rufin popisuje štrapáci, kdy se jako „galejník“ Cesty utkává s břemenem a slastí samoty, potkává zbožné houfce, poutnice bažící po milostném vznětu i třeba pijany. Sám toužící po transcedenci, schvácen únavou a špínou posvátné pouti, prchá před kýčem, (kupčíky) i snoby a jen a jen v rytmu nepřestajné chůze nachází ohniska klidu, kdy se dotýká spirituality, jako nejvyššího tajemství pradávné stezky. Přičemž (autor moderního cestopisu) Jean Christophe Rufin své utkání a nakonec i splynutí s Cestou popisuje s nebývalým vtipem, švihem a elegancí …

Kdo je divoká žena? Je to ta vnitřní síla i půvab, které vás nutí používat svůj hlas. Je to vnitřní vytí, které vás nabádá k návratu k vaší divoké přirozenosti a vybízí vás, abyste obrátily své vnímání dovnitř a své jednání ven. Po tisíciletích živoření v patriarchátu, který drancoval přírodní zdroje našich životů uvnitř i navenek, začalo lidstvo volat po posvátném ženství. A ono se vrací – skrze vás, neboť není mocnější síly, než je žena odhodlaná povstat.